Help Me! ✔

6. díl

Seděl jsem se strachem na gauči a tiskl nohy k mému tělíčku. 

"BaekHyunie...omlouvám se...ale...pomůže ti to." řekl Sehun a podával přede mě nějakou velice divnou tekutinu. 

"Neboj, nic ti to neudělá. Už hodně lidí tohle udělalo, ale pak byli zase v pořádku." řekl. 

Nevím proč, ale věřil jsem mu. Udělal jsem to. Vypil jsem tu zeleně zbarvenou látku, co mi podával ve flašce. Ale jen přiměřené množství. Hned se mi začala motat hlava. Nevím proč jsem to udělal. Asi jsem byl pod vlivem něčeho silného... ale přineslo mi to do života jen další starosti a nic víc. 

***

Probudil jsem se. Přede mnou byla bílá stěna. Otočil jsem hlavou na jednu stranu....bílá. Na druhou....taky bílá...

Kde to sakra jsem? Myslel jsem, že jsem nejspíše zešílel. Dokud jsem neuslyšel hlasy. Hlasy doktora a ChanYeola se Sehunem. 

"Pane doktore musí být v pořád. Nepřežil bych, kdyby....kdyby se mu něco stalo." řekl se slzami v očích ChanYeol. 

Beztak to hrál jen před doktorem. Nevěřil jsem mu. Tedy ano, věřil, ale do určité doby... Pak jsem ho i přestal mít rád. Po tom co mi udělal nevidím důvod se s ním dál bavit. 

"Ahoj Baeku. Jak tak koukám, tak to zabralo." usmál se Sehun. 

"Umm...asi ano." pousmál jsem se. 

"To je dobře. No...domů jen tak nepůjdeš. Budeš tu ještě několik dní. A...ChanYeol....nevypadá moc dobře." zvážněl. 

"Jak jako?" zeptal jsem se nechápavě. 

"No...asi ho to hodně vyvedlo z míry." pokrčil ramenem. 

"No nic já musím jít, tak se drž." usmál se a hned byl zase pryč, aniž bych stihl cokoliv říct. 

Najednou ke mě přišel ChanYeol. Tvářil se opravdu jako by o mě měl starost. Ale jestli si myslí, že sem nakluše s takovým výrazem, bude všechno v pohodě, a pak to začne znovu ten samý teror....tak to se pěkně mýlí. 

"BaekHyunie..." jeho oči se zaplnily slzami a hned mě pevně objal. 

"Co tu děláš?" zeptal jsem se ho naštvaně. 

"Chci vědět jak na tom jsi sakra. Co tě to napadlo. Víš jak by mi bylo kdyby...." zasekl se a povzdychl si. 

"BaekHyunie....omlouvám se. Opravdu moc." lehce mě políbil na rty a objal mě. 

Přitom mi pomalu sundaval obojek, který jsem měl celou dobu na krku. 

"Vím, že tohle mi nikdy neodpustíš, ale....byl bych rád, kdybys....kdybys to jednou dokázal." sklopil pohled a už chtěl odejít, ale já ho zastavil. 

"Chane..." podíval jsem se na něj se slzami v očích. 

Yeol si sedl na kraj postele a pohladil mě po ruce. 

"Všechno bude zase v pořádku. Slibuji." pohladil mě po tváři.

"Chane...prosím...už mi neubližuj." vzlykl jsem.

"Ne, to už neudělám, neboj....nikdy." políbil mě lehce na rty.

Dokonce jsem s ním i spolupracoval.
To jsem se divil i já. To se mi ještě nestalo v poslední době.

Ale...možná bych ho mohl dokázat znovu milovat. Možná. I když to bude asi občas bolet...ale rysknu to....pro něj.

"Chane?" podíval jsem se na něj.

"Ano?" sklesle ke mě zvedl svůj pohled.

"Umm....miluji tě." špitl jsem a objal ho kolem lrku.

Byl trochu zaražený. Bylo to poznat, ale pak se usmál.

"Nikdy víckrát tě nenechám udělat stejnou kravinu. A dám ti cokoliv ti na očích uvidím." pohladil mě po tváři.

Zůstal jsem v jeho objetí a tváe mi hořely. Nevěděl jsem, jestli mé rozhodnutí bylo správné, ale....v té době jsem si myslel, že ano...

Annyeong ďáblíci!!! :)

Tak....další krátký a možná i poslední díl :)

No...v příštím díle se nic moc velkýho dít asi nebude, ale něco málo ano :)

Soooo....votujte a komentujte gomawo ;)

Saranghae :*

-B.Devil ;)