Murder Squad ✔

3. Kapitola- "Ten nový"

Cukla jsem sebou a snažila se vyjmout z držení. Nakonec se mi to podařilo a já raději couvla. ,,Co to sakra bylo?!" řekla jsem si v duchu. Pak jsem zas udělala krok vpřed a promluvila do prázdna. ,,Haló? Je tu někdo?" V temné místnosti se ozvaly kroky, které ustupovaly. Vešla jsem dovnitř.
,,Haló?" pokračovala jsem.
Nic se neozývalo, tak jsem znovu nahmatala spínač a rozsvítila. Objevila jsem se v menší místnosti. Nejspíš v nějakém pokoji. Porozhlédla jsem se okolo. Všude byly obrazy, staré velké skříně, noční stolek a postel. Na posteli někdo seděl. Zamířila jsem pohledem na postel. Seděl tam, porcelánový panáček. Hleděl na mě nevinným pohledem.
Chvíli jsme na sebe hleděli.
,,Ehm.. ahoj.. ." řekla jsem, ale neodpověděl mi.
,,Omlouvám se, že jsem sem tak vtrhla. Um..radši půjdu. " dodala jsem, otočila se a chystala se odejít.
Když jsem vyšla ven z pokoje zase mě něco chytlo za zápěstí a pevně stisklo. Otočila jsem a byl to on. Ten porcelánový panáček. Nechápavě jsem se na něj podívala a trhla rukou. V očích měl výraz, který říká něco jako "neodcházej".
,,Tak dobře, nepůjdu." a usmála jsem se.
Úsměv mi opětoval a zatáhl za ruku. Asi mi to tu chtěl všechno ukázat. Došli jsme před velký dveře s několika zámky.
,,Hmm... docela slušně zabezpečený!" řekla jsem a zasmála se.
Vešli jsme dovnitř. Obrovská temná místnost. Sáhla jsem po spínači, ale nerozsvítilo se. Očividně byla prasklá žárovka. Vzala jsem tedy ze stolku baterku, která tam ležela a zapnula ji. To, co jsem viděla, mě velmi uchvátilo. Každý tu měl svoje oběti. Byly rozdělený na jednotlivý úseky. Každý měl, jak by se dalo říct, ten svůj "píseček". U každé hromady pytlů byla cedule. Asi nejvíce obětí měl Chucky. No copak on. Billy je měl vystavený ve vitríně, asi si potrpí na estetiku. Ostatní je měli v pytlích naházený na hromadu. Vyšli jsme zase ven a on mě provedl domem. Ukázal mi tu všechny místnosti. A nakonec mě zavedl před šatnu. Tam se se mnou "jakoby" chtěl rozloučit. Když odcházel jen mávl rukou.
,,Počkej! *křikla jsem na něj* Můžu se zeptat jak se jmenuješ?" čekala jsem na odpověď, ale neodpověděl mi a odešel.
,,Hmm..zvláštní." řekla jsem pro sebe a vstoupila do šatny.
Rozsvítila jsem. Všude byly samé poličky a skříně narvaný oblečením. Začala jsem se dívat různě po poličkách. Samé šátky, divné krajky, celkem starodávné věci. Po chvíli hledání jsem to chtěla vzdát, ale pak jsem našla dřevěnou, docela obyčejnou truhlu. Otevřela jsem jí a ulalá! Trefa! Našla jsem nějaké moderní kousky! Začala jsem tam hrabat a hledat něco, co by mi mohlo padnout do oka. Nakonec jsem si vybrala. Černou sukni do pasu, bílé tílko a černou blůzu.
,,To by šlo." řekla jsem si a vzala oblečení do ruky.
,,Super. Teď boty." a podívala se kde můžou být. Nakonec jsem našla dřevěný botník. Vyhlídla jsem si tam černé na tkaničky vázané boty na vysokém klínku. Vzala jsem je a šla se převléct. Svůj nový outfit jsem si prohlídla v zrcadle. Celkem to šlo. Upravila jsem se a vyšla ven z šatny. Na chodbě byla tma. Popošla jsem dál a hledala ostatní. Narazila jsem akorát na Tiffany.
,,Tiff!" zavovala jsem na ní.
,,No konečně! Tady jsi! Ukaaaž. No vidíš. To je lepší." mrkla na mě.
,,Díky." a usmála jsem se.
,,Tak pojď. Pomůžu ti ještě s vlasy a trochu doladíme make-up." a zatáhla mě do jejího pokoje a ukázala na židli, abych se posadila. Tiffany vzala hřeben, rozpustila mi vlasy a začala česat.
,,Páni! Ty máš dlouhý vlasy!" řekla s obdivem.
,,Jo.. díky *usmála jsem se* Em.. Tiff? Můžu se zeptat. Kdo je ten porcelánovy panáček?"
....

Ahojky lidi! Tak snad se vám můj první příběh líbí. ^-^ Zajímá vás? :) Pište vaše názory do komentů. :)
Děkuji Vám! ♡
TAK ZATÍÍÍM! :3