1.

286 29 62
                                    

Woozi - uke
Hoshi - seme

Přijeli jsme domů z tréninku a já hned bězel do pokoje, který jsem sdílel s Vernonem. Byl jsem opravdu unavený a nečekal jsem, že bude tak hyperaktivní, že si sem pozve jak S.Coupse tak našeho Dinouše. Řvali tak moc, že určitě vzbudili i naše sousedy.
"Jo jo, takhe nějak u toho vypadá." zařval Dino a tlemil se dál.
"Neumíte být aspoň trochu ticho u satana?" zavrčel jsem a šel ke svému Hyungovi, který je na mě poslední dobou taky hrozně "milý."

Seděl jsem unaveně na gauči. Zase mne bolela hlava... ostatně jako vždy, kolem této hodiny... Viděl jsem jak si to ke mě štráduje Woozi, nasadil jsem tedy úsměv aka jsem v poho, nic se neděje.

"Ahoj, můžu tu být s tebou?" nevinně jsem se zaculil a sedl si vedle něj. Omotal jsem ruce kolem jeho krku. Miloval jsem, když jsem se kněmu mohl takhle tisknout. Nikdy mi nic neříkal. Byl na mě hodný. Pořád jsem se na něj čuměl jako na boží stvoření. No....on vlastně je takové malé boží stvoření. Vždy když se na mě podíval, zrudl jsem.

Kouknul jsem na něho docela úsečně... Zrudnul... jako vždy... byly časy, kdy jsem se tom u usmál, ale dnes ne, bolest hlavy byla už celekm neúnosná a tak jsem to už musel říct. "Woozi, mohl bys zavolat kluky? Nesmírně mě bolí hlava na jednom místě a to už několikátý den, netuším, co to je.. augh!"

"U satana u satana u satana....jsi v pořádku? Není ti nic? Jsi v pořádku?" do očí se mi nahrnuly slzy.
Nechci, aby se mu něci stalo. Bojím se o něj. Hodně. Nechci o něj přijít. Miluji ho. Chci mu to říct. Chci....tak hrozně moc...
Ale bojím se. Vim, že je určitě hetero

"Jo jsem v pohdě, pomož mi jen vstát, všechno mě bolí a moc nevidím... nebo spíš nech mne tu sedět a řekni klukům... chtělo by tozavolat asi záchranku... už mi není fakt dobře..." najednou mi začalo být blbě od žaludku... to není dobrý... odstrčil jsem od sebe Wooziho a vyhodil obsah žaludku na zem... Woozui hned vystřelil za klukama a k telefonu...

Záchranka nedopadla dobře. Hned jsem řekl klukům, že s Hoshim pojedu do nemocnice. Dal jsem ho do auta a jel do nemocnice svým autíčkem rychlostí 120 km/h. Kluci jeli dodávkou. Byl jsem v nemocnici dřív jak sanitka. Doktoři si ho hned převzali a odjeli s ním. Stál jsem uprostřed chodby úplně šokovaný z toho, co se stalo.

Jakmile si mne hned převzali, tak jsem usnul vyčerpáním... najednou na mne začali mluvit... nerozuměkl jsem jim, tak jsem nahodil nechápavý výraz... "Jdeme na CT, aby se podívali, co to máte s tou hlavou, pane..."

Kluci přijeli taky a já se z toho málem složil. Doktorům trvalo skoro 5 hodin, než zjistili, co mu je a tak. Přišla nás o jeho stavu informovat sestřička. Podávala nám nějaké papíry. Kluci mé otázky neustále ignorovali.

Spal jsem... O výsledcích netuším, byl jsem strašně unavený a oni mi ještě podali něco, co mě udalo do úplně tuhého spánku...

Kluci mě pořád ignorovali a to samé i maknae. To pro mě bylo nejhorší. Vběhl jsem na záchody a začal nekontrolovaně brečet. Nemohl jsem. Bez Hoshiho ne. Nepřežil bych, kdyby to bylo něco vážného. Po chvíli za mnou přišel S.Coups. jako jediný věděl o mých citech k Hoshimu.

Dál jsem spal, ale nějak mne děsily sny... vrtěl jsem s sebou spaní...

Strávil jsem na záchodě další hodinu, než jsme konečně po několika hodinách dalších mohli do jeho pokoje.

Ležel jsem už nehnutě... Měl jsem sen o tom, jaem se poprvé setkal s klukama... ach ty nádherný vzpomínky... kod ví, jak to bude s budoucností skupiny?

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 10, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

One shot [WoozixHoshi]Kde žijí příběhy. Začni objevovat