Who are the Marauders? (HP fanfikce)

Kapitola 24// Věštba Larissy Stoneové

Unaveně jsem se protáhla a shodila obě nohy z postele. Lily i Kim už se chystaly na snídani a já jsem se teprve se zavřenýma očima protahovala na posteli. Jak typické. 

„Jestli chceš jít s náma, tak bys měla trochu přidat, Laro," pokárala mě už čilá Lily a mezitím si upravovala své ohnivé vlasy v zrcadle. Pracně jsem se snažila nechat otevřená víčka a jen zamručela na souhlas. Pod postelí jsem našla své super víkendové džíny (mám je dokonce rozdělený!) a ze skříně vytáhla hnědý vlněný svetr. Musím říct, že i když nastala zima, skřítková snad po ránu netopí. Brrr. Rychle jsem na sebe všechno navlékla a znovu sebou plácla do postele.

„Hele Lils? Jak to vlastně dopadlo s tím klukem?" zeptala jsem se tázavě, načež Lily svraštila obočí. 

„Jmenuje se Celestyn," doplnila mě chytře, protože nikdy neměla ráda, když někdo ostatní neoslovuje jménem. Možná proto to s ní má James tak těžký, je totiž komplikovaná. Pardon.

„No právě," zamumlala jsem s pozvednutým obočím a nemohla pomoct malému uchechtnutí. Lily se opřela o rám mé postele, až jí všechny vlnité vlasy přepadaly dopředu. Vždycky jí to seklo, ale James se postaral o to, aby žádný jiný kluk neměl šanci. U Celestyna se mu to nepovedlo. 

„Dopadlo to dobře," začala a mykla rameny, „ale dohodli jsme se, že budeme kamarádi. Nic víc mezi náma prostě být nemůže." Aspoň nějaká dobrá zpráva pro Jamese. Teď by si aspoň mohl vzít naše rady k srdci a na Lily konečně zapůsobit.

„Kim!" zavolala Lily nedočkavě na Kim, která se v koupelně ještě pořád zkrášlovala. Já jsem na to nikdy nenašly ty nervy, ale pořád zastávám názor, že Kim to sluší i přirozeně.

„Pojď už! Ať stihneme snídani. Dokonce i Lara už je připravená!" dodala Lily s rozhozenýma rukama, což donutilo Kim okamžitě opustit zrcadlo. 

„Sakra, tak to už určitě jdeme pozdě, jestliže je i Lara připravená," pronesla se smíchem a věnovala mi úšklebek. 

„Ha. Ha. Moc vtipný." 

Naše trio se bleskurychle odebralo ke dveřím, a protože jsme všechny tři byly víc než hladové, ve známé síni jsme byli rychleji než obvykle.

„Ahoj, Laro!" mávl na mě od stolu James. Bylo nádherné nedělní ráno, a tak jediné, s čím jsem se musela stresovat, bylo kolik palačinek si nandám na talíř. 

S úsměvem jsem mu oplatila pozdrav a usedla vedla něj, stejně jako Lily, která se hned nasáčkovala vedle mě. Hned se natáhla pro svou snídani.

Poberti se mezi sebou bavili o famfrpálu, ale my tři jsme si užívali chuť báječné snídaně. Po nějaké chvíli se ke mně Lily naklonila, na tváři jí hrál zmatený výraz.

„Není Potter nějak nemocnej? Dneska se mě ani jednou nezeptal, jestli s ním půjdu na rande," zašeptala nechápavě. Jen jsem mykla rameny a pohledem kývla na Kim, která se každou vteřinu otáčela na mrzimorský stůl.

„Kim!" sykla jsem po ní tázavě a šťouchla do ní, „takhle se z toho nedostaneš," soucitně jsem se usmála, což jí donutilo k malému povzdechnutí. 

„Kluci?" oslovila jsem čtyři vysmáté kluky uprostřed snídaně. Všichni na mě stočili své pohledy. „Jak to budete mít na Vánoce?"

„My se Siriusem budeme u nás, pochybuju, že bys chtěl být s tvojí vyvedenou rodinou," otočil se na James Siriuse, který hodil jeden nenávistný pohled po zmijozelském stole.

Vždycky se mi líbilo jejich přátelství, ale i přes to mě pořád mrzí, že s Regulusem nevydrží ani vteřinu.

„Vánoce s mojí šílenou rodinou jsem absolvoval minulej rok a skončilo to katastrofálně. JAsněže budu u vás, ale tvoje máma z nás zase bude na nervy," uchechtl se Balck nad tou myšlenkou. Ale Regulus bude s jeho rodičema úplně sám. Protočila jsem oči a koukla na Remuse s Peterem.