7 borůvka

263 20 2
                                    

,,Ty víš co..." Řekla jsem.
,,Ehm... že by superhrdinka?" Zeptala se Lisa a úsměv z tváře jí zmizel.
,,Kápla jsi na to." Povzdychla jsem a koutky mých úst cukaly nahoru.
Strašně se nudím... proto jsem se rozhodla, že si půjdu něco namalovat. Vzala jsem si desky a papír. Vlezla jsem do postele a na desky si dala papír. Začala jsem kreslit Lisu. Nějak se mi to vytvarovalo. Nejdřív jsem ji udělala strašně tlustou, pak zase strašně hubenou... pak ještě jsem ji udělala moc vysokou, pak moc nízkou... nakonec jsem to udělala nějak prostředně, za což jsem se musela pochválit.
,,Povedlo se mi to!" Pochválila jsem se a udělala lehký úsměv na Lisu.
,,Ukaž!" Vykřikla Lisa a přiletěla ke mně. Když to viděla, narostl jí velký úsměv.
,,Je to nádherné." Řekla a mrkla na mě. Já jsem se na ní usmála a začala kreslit nějaký park, prostě všechno co mně napadlo. Pak jsem kreslila moře a pláže, lesy a stromy... prostě všechno co mě napadlo. Nakonec mě napadla duha, kterou jsem taky namalovala. Dala jsem tam ty barvy, které v duze jsou. Myslím, že se mi to povedlo. Po každém obrázku mě Lisa vždycky pochválila. Pak už mě malování přestalo bavit a čekala jsem, než mě napadne něco jiného než malování. Napadlo mě, že se můžu jít kouknout na mobil. Vzala jsem ho z mého nočního stolku u postele a koukala jsem na všechny moje aplikace, potom jsem si jich pár vymazala abych měla v mobilu alespoň trochu místa.

Nová kapitolka! Doufám, že se vám líbila a já jdu číst úplně jeden boží příběh tak zatím čau!

 Kouzelná Beruška a Černý Kocour Kde žijí příběhy. Začni objevovat