Je pondělí a já začínám přemýšlet,jestli dneska píšeme nebo ne. V tý škole jsou samí idioti. Proč jsem se musela narodit zrovna tady!
Je 6:45 ráno. Měla bych vstát,už tu ležím moc dlouho.
Sejdu dolů po schodech,abych si udělala snídani. Dám si jen ovesnou kaši,protože mi je dnes opravdu zle. To bude tím pondělím. Následně jdu do koupelny vyčistit si zuby,vyžehlit si vlasy a namalovat se. Ale jenom trochu,ostatní by pomlouvali,jelikož já se moc nemaluju. Dnes udělám vyjímku,protože můj pomačkanej obličej od spaní zachrání jen make-up.
Píp píp. Krucinál,kterej vůl mi zase píše. Aháá,můj skvělý spolužák. Čtu zprávu: Neumýž spívat. Jo a ty zase neumíš gramatiku. pomyslím si. To mi připomělo,že zítra píšeme z češtiny. Mimochodem tuhle zprávu mi píše,protože jsem před pul rokem vydala cover na YouTube a od té doby mě nikdo nemá rád. Líbil se jenom mojí kamarádce,jinak nikomu. Ale i tak zpíváni miluju a ráda bych se mu v budoucnu věnovala,i když mě ostatní budou nenávidět.
Je 7:30 a já vím,že zase opět nestíhám. Kruci,budu muset vstávat už v 5,nebo co.
Už před 5 minutama zvonilo. Najednou vrazím do jedný z našich učitelek a v tom spěchu se mi vysype celá taška na zem.
Johnsová!! Co si myslíte,že děláte?
Moc se omlouvám paní učitelko! Opravdu mne to mrzí. Podívá se na mě výrazem,jako kdyby mě chtěla rozsekat sekerou. Ale nic neříká a jenom nafrněně odchází učit osmáky.
Baba stará. Já ji tak nemám ráda. Minulý rok mi dala 8 poznámek za jezení v hodině. Měla jsem hlad,no.
Vejdu do třídy a všichni na mě civí. Jak taky jinak. Učitelka tu není,bože děkuju! Snad to na mě nikdo nepráskne. Rychle si sednu do mojí lavice. Má židle je polepená vteřinovým lepidlem. Super. Vstanu a můj nový svetr se celý roztrhne. Všichni se začnou smát,já chci utéct a brečet,ale najednou učitelka vejde do třídy a mě nezbývá nic jiného než sedět a dělat,že se nic neděje.
