Jako z dálky slyším slova kněze pronášející řeč a můj pohled se soustředí na ty dvě rakve s ostatky mých rodičů. Můj mozek jakoby zamrzl na místě a v čase. Stále si nechci připustit, že už tu nejsou. Pořád si myslím, že to je jen hodně zlí sen a já se najednou probudím a ucítím vůni máminých lívanců linoucích se po domě.
Jenže on to není sen, když na mé ruce ucítím dotek a otočím se na toho dotyčného. Niall na mě upírá svůj modrý pohled a já se konečně proberu z mého tranzu, abych za jeho pomoci přešla k rakvím a položila na každou z nich květ růže a rozloučila se tak s mými rodiči. Měla bych brečet, mlátit kolem sebe, řvát a já nevím co všechno...Jenže já nemůžu, nemám sílu. Nemám už slzy, všechny jsem prolila v těch dnech před pohřbem, v těch osamělých dnech zavřená u Nialla v pokoji, snažíc se všechno to zoufalství ze sebe dostat. Možná se to povedlo, možná ne. Vím jen jedno. Momentálně necítím nic jen prázdno. Úplné a katastrofální prázdno v mém mozku a v mém nitru.....
••••••••••
Prsty pohladím náhrobek s jmény mých rodičů a do vázy na desce uložím čerstvé květiny. Pozoruji jejich fotografie a snažím se zadržet ten opětovný vodopád slz, když klesnu na kolena a obejmu se pažemi, abych snad uchránilo to vše ve mně co se rozpadá na tisíce střípků. Něco ve mně jakoby v tu jedinou chvilku otevřelo všechnu tu bolest a já jsem zase ta náctiletá dívka ztrácející v jeden den všechno co jí bylo milé, všechno co milovala.
Nechám slzy volně plynut, moje tělo se otřásá pod náporem pláče a já nemám sílu to zastavit, nemůžu se nadechnout a lapám po dechu z přemíry všech těch pocitů. Ano momentálně mám pořádný hysterický záchvat, proběhne mojí myslí, když se z ničeho nic začnu smát. Směju se a pláču zároveň, snažím se popadnout dech, ale nedaří se mi to. Mám pocit, že mi explodují plíce, když se náhle kolem mého těla neomotají dvě pevné ruce a dotyčný si mě přivine pevně do náruče.
Tělem mi i přesto všechno projede elektrický náboj, všechny nervová spojení jsou v pozoru. Nemusím se dívat kdo to je, cítím jeho blízkost, poznala bych ho na míle daleko. Jeho bych poznala kdekoliv, moje tělo a mozek je natolik oslabené, že neřeším v tu jedinou chvíli co se stalo nebo děje. Pevně se ho chytím a on si mě pevně přivine k sobě a zašeptá mé jméno. Je to to poslední co vnímám, moje mysl zahalí mlha a já upadám do milosrdného bezvědomí....
••••••••••
„Mami, mami, mamíííí podívej letí" máma se směje a spolu se mnou sleduje tátu jak běží po louce s velkým drakem, kterého jsme spolu vyrobily. Chytneme se za ruce a utíkáme za ním neustále se smějí jedna na druhou....
••••••••••
Z nadšením skočím tátovy kolem krku, když rozbalím ten největší dárek pod stromečkem. Totéž udělám u mámy a pak se s blaženým úsměvem posadím k tomu pouzdru a lehce přejedu po tom nádherném dřevu. Pohladím struny a stále se blaženě usmívám. Má první kytara, dostala jsem svou první kytaru, konečně se budu moct učit společně s Niallem...
••••••••••
Neochotně otevřu oči a moje mysl se snaží zkoncentrovat. Pomalu si uvědomuji co se stalo, když se můj zrak zaostří na postavu sedící v křesle naproti posteli. Posadím se a naše pohledy se setkají. V jeho tváři se zračí starost a ještě něco co nedokážu definovat. Příliš pozdě si uvědomím, že mám na sobě jen triko s krátkým rukávem, když se zvedne a přejde k posteli, na jejíž okraj si sedne. Ovane mě jeho nezaměnitelná vůně a moje smysli jsou opět v pozoru, když jeho prsty přejedou lehce přes ty jizvy na mé ruce.
Lehce se otřesu pod jeho dotykem, stále mezi námi panuje ticho, nervy drásající ticho. Byla bych radši aby na mě křičel, rozčiloval se nebo prostě něco udělal než se na sobě cítit ten pronikavý pohled a vědět, že jsem udělala něco co se mu opravdu nelíbí. V jeho očích je němá otázka a já nevím jak mu mám odpovědět, nechci mu odpovědět, nechci aby to věděl.
Jenže v tu jedinou vteřinu, kdy se prsty dotkne mé tváře se všechny ty ochranné zdi, které jsem si vybudovala bortí a já vím, že bude po jeho nedokážu mu odolat, pro jeho úsměv objevující se pozvolna na jeho tvář, když vidí jak na jeho dotek reaguji vím, že udělám cokoliv....
••••••••••
► It's obvious you're meant for me ◄
► Every piece of you, it just fits perfectly ◄
► Every second, every thought, I'm in so deep ◄••••••••••
ČTEŠ
Secret love song... N.H.
FanfictionDva lidé, dvě srdce hledající tu správnou cestu. Skrytá láska a píseň o tom všem. Jak to vše dopadne? Nechme se překvapit zda dva lidé najdou tu správnou cestu jak být spolu, nebo zda je tohle vše nakonec rozdělí....