Chapter 4- První školní den

255 21 2
                                    

Cestou k hlavním vchodu jsem potkala plno studentu, kteří byli rozděleni na skupinky okolo 10-15 lidí. U nás to bylo stejné, ale nebylo nás tolik, přeci jen Bristl byl tak o 40% větší, než náš Castl. Neskutečně moc mi bušilo srdce nedokážete si to ani představit, je to asi jak kdybych to přirovnala k velikému strachu nebo nervozitě tak asi takhle, sama sobě jsem se až zasmála nad myšlenkou, že kdyby to bylo možné srdce mi už dávno vyskočilo. Když už jsem stála přímo u dveří, tak jsem asi minutu hledala odvahu otevřít, než jsem se rozkoukala stihla to mezitím jedna slečna, já se rychle probrala a na její větu "Prosím krásko", kterou mimo jiné pronesla se zářivým úsměv na tváři vstoupila do dveří a úsměv opětovala. Svou skříňku jsem našla lehce. Byla hned tou chodbou, kterou jsem vešla a na pravé straně. Měla číslo 16. No aspoň něco pěkného, když nepočítám tu ranní slečnu, číslo 16 pro mě mělo velký význam a taky to bylo mé oblíbené číslo, takže zatím to tu ušlo, ale nebudu předbíhat je přeci taky teprve ráno, ne? Chvilku na to jsem si vzpoměla, že se vlastně musím dostavit do ředitelny, kde na mě má čekat má nová třídní učitelka, v pohodě jsem tam trefila. Pamatuji si ji, byla jsem tu už s našima, ale dodneška jsem si nějak nehodlala zvykat na ty schody, které se předemnou tyčily "pojď to dáš Lili" řekla jsem si, sice se mi nechtělo, ale nic jiného mi nezbylo, a tak jsem se vydala. Došla jsem kupodivu rychle, zašla jsem menší uličkou a na dveřích hledala nápis "Ředitelna", když jsem je našla zlehka zaklepala a na zaslechnutí slova "Vstupte" vešla do místnosti. Tam se nacházela ředitelka Collinsová a má třídní paní Betty Scott, uvítala mě potřesením ruky a úsměvem od ucha k uchu. Já ji pozdravila, ona mě seznámila s tím co bude následovat a obě se vydaly do mé třídy, "bože ty schody mě jednou zabijou" pomyslela jsem si, když mi došlo, že je pujdu znovu. Cestou jsme si povídaly o tom jak jsem se sem těšila a jaké to bylo u nás v Castlu, a pak to přislo stála jsem před svou novou třídou, na nic nečekala a otevřela dveře. Pobídla mě ať jdu hned za ní a já, i když jsem se pak sama sobě divila okamžitě šla. Jen co jsem spatřila ty děcka a jejich pohledy, které směřovaly na mou maličkost docela jsem znervózněla, z jejich výrazů se toho moc vyčíst nedalo. Paní Scottová se ujmula slova "Tak třído tohle je ta vaše nová spolužačka tak doufám, že se k ní budete chovat slušně jmenuje se Lili Ross. To je asi tak vše co bych k tomu dodala, tak nashledanou" Po jejím odchodu jsem zabrala poslední lavici u okna. Neseděla jsem tam však sama, vedle mě bylo připraveno, ale místo prázdné na nic jsem nečekala a vytáhla si učení, měly jsme hodinu češtiny. To mi nevadilo čeština mi zrovna jde chvilku na to se otevřely dveře a do nich vešla vysoká slečna sportovní až trochu vypracované postavy s kratšími modrými vlasy. Hnedka mi nedošlo kdo to je, až pak když si přisedla ke mě a prohlásila "Ty jsi ta kráska z rána, které jsem otevírala dveře" chvilku jsem byla zmatená jsem někdy na tohle hrozná. A ona nečekala zase se pousmála tim svým neodolatelným úsměvem "Jsem Diana, ale říkej mi jen "D" "Ahoj já jsem Lili, a lidi od nás mi říkali Lil" "Těší mě Lil" "Mě taky D". Zbytek dne uběhl pak už jako voda, s lidma ze třídy jsem se docela poznala, zjistila, že to nejsou nějací imbecilové, a že jsou milý, s D jsme zjistily, že máme něco málo společného, například zpěv, dlouhé procházky a pohádky, ano miluju je. Na konci školního dne, kdy jsem se rozloučila s lidma ze třídy a D, která mě doprovodila až k parku, jsem si tak říkala, že z toho z čeho jsem měla dnes největší strach dopadlo úplně suprově zacož jsem byla nesmírně ráda. Domu jsem se těšila, na stole mě čekalo překvapení. Byl to muj nový batoh, tak jsem ho rozbalila a rovnou do něj přendala učení, došla jsem do obýváku dala jsem pusu mamče a taťkovi toho se rovnou zeptala jak dopadl po jeho kladném výsledku jsem s našima sdílela své zážitky z dneška, navečeřela se a šla k sobě do pokoje. Zapla jsem si facebook a hned na mě vyskočila žádost o přátelství, očima jsem sjela jméno bylo tam "Diana D Palmer" ano byla to ona ta D z mé třídy, neváhala jsem a přidala si ji. Chvíli jsem si psala s holkama s Castlu, pak si připravil, osprchovala se a šla spát. Nějak jsem, ale musela myslet na D.

Ahoj lidičky, dnes trochu delší kapitola, ale nějak mě to dneska vzalo:dd tak snad se bude líbit..co myslíte jak to bide s těma dvouma? Nechte se překvapit.
Ančest vaše Donnie^3^

"My little dream"Kde žijí příběhy. Začni objevovat