Forever For You

Part One

Ahoj všichni. K tomuto příběhu nebudu psát žádné doplňovací informace. Vše potřebné už víte nebo se dozvíte. Ale pokud mi napíšete komentář, tak mileráda odpovím. Hvězdičky mě taktéž potěší. Tak, to jest asi vše a uvidíme se na konci knihy či, jak jsem již zmínila, v komentářích. Toto platí pouze v případě, že nebude nic důležitého. Vše Vám samosebou oznámím. Kapitoly budu přidávat podle času, který na ně budu mít. Užijte si příběh.

26. 11. 2009, Rusko, Petrohrad, Staré kasárny:

Modrooký chlapec se snažil vyprostit z železných pout, které měl kolem zápěstí, kotníků a krku. Jeho uhlově černé vlasy měl spadané v očích. Už tři dny uběhly od jeho zmizení z města New York. Už tři dny byl uvězněný v místnosti bez oken, tepla, jídla. Tři dny ležel na lůžku, připoutaný ve stejné poloze. Zmatený a čekajíc, co se bude dít dál.

Staré rezavé dveře se za neustálého vrzání pomalu otevíraly. Do místnosti vniklo světlo. Chlapec musel z bolesti zavřít oči. Jakmile je znovu otevřel, spatřil u lůžka dva muže v ochranných oblecích. Muži nemluvili, jen chlapce odpoutali a každý ho vzal za jednu paži. Chlapec neměl žádnou sílu a tak se nechal vláčet z místnosti. Nevnímal okolí, jen obrovskou bolest v celém těle, protože už tři dny neměl žádný pohyb. Byla mu nehorázná zima díky tomu, že v době jeho únosu měl na sobě jen čistě modré triko s krátkým rukávem, černé tepláky a starší tenisky. Když vyšli na chodbu, nezvládl ten tlak a omdlel.

Probral se opět připoutaný k lůžku, ale tentokrát byl v otevřeném prostoru a kolem něj stálo pět mužů, z čehož dva byli ti, kteří ho sem nejspíš dopravili. Všichni byli oblečení v zelených dlouhých pláštích, na obličeji měli nemocniční roušky a prohlíželi si ho od hlavy až k patě. Vypadalo to, jako kdyby se připravovali na nějakou operaci. Jeden z těch mužů chlapce převezl i s lůžkem až na druhou stranu místnosti, kde byl speciálně postavený stroj podobný rentgenu.
Zajel s ním doprostřed stroje a ponechal ho tam. Až teď si chlapec uvědomil, že se děje něco špatného. Chtěl se začít bránit, ale nemohl pohnout ani prstem. Další z mužů se odebral k ovládacímu modulu a namačkal kombinaci čísel. Z přístroje vystoupili jehly a jedna po druhé se zabodovaly do chlapcova těla. Cítil, jak se v jeho těle rozlévá zvláštní tekutina a přemáhala ho ospalost. Poslední, co zahlédl, bylo zelené světlo, pak už jeho oči pohltila tma.

Mezitím: New York Times
"James Lookford (11) zmizel 23. 11. 2009. Má sto šedesát centimetrů, uhlově černé vlasy a modré oči. Naposledy byl viděn před jeho školou. Na sobě měl modré tričko bez potisku s krátkým rukávem, černé tepláky a tenisky. Samozřejmě chápete, že rodina by svého syna ráda našla již před Vánoci a Díkůvzdáním, takže kdybyste měli jakékoliv informace, tak zavolejte na policii nebo rodině zmizelého."