Secret love song... N.H.

••• And nobody knows...•••

••••••••••

► And nobody knows I'm in love with someone's baby ◄

► I don't wanna hide us away ◄

 ► Tell the world about the love we making ◄

► I'm living for that day, someday ◄

••••••••••

Pozoruji její tvář ve spánku tak klidnou a v mé mysli kolují stovky myšlenek. Všechny vzpomínky jakoby se najednou rozhodly vydrat na povrch a já se snažím zadržet to všechno v sobě. Musím být silný, musím...promnu si tvář v naději, že se trochu uvolní to napětí v mém těle, ale nemá to vlastně žádný účinek a já se musím ironicky zasmát sám sobě za to co si nalhávám, neumím být silný...ne v její přítomnosti. Ona je vše co jsem kdy chtěl a přesto to nemohl mít. Je tady kousek ode mne a přesto se zdá tak daleko.

Elijah Woodová to kouzelné stvoření, které mi učarovalo od prvního okamžiku. Jakoby jsme byli spojení, a přesto si nebyli nikdy souzeni. Pohledem putuji přes stále viditelné jizvy na jejím zápěstí a po zádech mi projede mrazení. Proč to udělala? Z jakého důvodu? Co je tu tak špatně, že jí to dohnalo až sem?

Sedím a sleduji tu spící krásu, když se její víčka zachvějí a ona otevře své uhrančivé oči. Vidím její zmatený pohled, který vystřídá poznání, když její oči zakotví na mě. Pomalu se posadí, ale svůj pohled ze mne stále nespouští. A opět je tu ten vyděšený výraz poté co její zrak spočine na odhaleném zápěstí.

Nevydržím to a pomalu vstanu z křesla a přejdu k posteli, bych se posadil na její kraj. Mezi námi panuje naprosté ticho a já se nepatrně zamračím, když mé prsty lehce obkrouží ty jizvy na jejím zápěstí. Její dech se zrychlí a já cítím to napětí mezi námi. Opět je to tu, opět to mrazení ve špičkách prstů, když neodolám a přejedu zlehka po její tváři.

V jejím pohledu se odráží zmatek a ještě mnoho nerozluštitelných emocí. Strach, odhodlání, ale i snad rezignace. Ano oba víme, že mi řekne všechno co chci vědět, potřebuji to vědět. Vím jaký vliv má na ní můj dotek, úplně stejný má na mě ten její.

„Proč Elijah, proč to děláš?" pronesu do toho už skoro nesnesitelného ticha pokoje a nespouštím z ní svůj pohled. Pozoruji měnící se výraz její tváře, když bojuje sama ze sebou. A že tentokrát opravdu bojuje a já zjišťuji, že už to není ta stará Elijah. Už se tak snadno nevzdá, ale ten boj je stejně brzy prohraný. Vidím to na ní. Její tělo po celou dobu v jakési křeči se uvolní. V její tváři je vepsán tolik bolesti, že se mé srdce sevře při pohledu na ni a na ty opětovné slzy kutálející se zvolna v tichosti po jejích tvářích.

Ale když prohrála domnělí boj sama ze sebou nehodlá se jen tak vzdát. Její mlčení je toho důkazem, ale kupodivu je to ona kdo nakonec smaže ten prostor mezi námi a já si jí přivinu do náručí. Kašlu na svět okolo, kašlu na to, že jsem zasnoubený, kašlu na všechno...právě teď existuje jen ona a její tělo otřásající se od pláče. A já vím, že dostanu odpovědi na své otázky, když mezi vzlyky poslouchám její tichý hlas....

••••••••••

Cítím neskutečnou bolest v ramenou, když mi opět rozváže ruce svázané za zády. Opět jsem prohrála boj o svou důstojnost, opět jsem cítila tu bolest to ponížení. Nemám sílu ho přeprat, když je opilí má velkou sílu, jenže tentokrát udělal něco co ho pošle ode mě pryč. Pryč navždy, zmatené myšlenky mi běží hlavou, snažím se nehýbat stočená do klubíčka v nohách postele poté co se oblékne a já slyším jak se zavřely dveře od bytu. Když se mi podaří uklidnit třes zvednu se opatrně a přejdu do koupelny, kde se zadívám na svůj odraz ve velkém zrcadle. Dívám se na podlitinu na pravém oku a natržený ret spolu s rankou na čele těsně pod ofinou. Dnes byl opilý víc než kdy jindy, vlastně jsem ho provokovala záměrně a to jen díky mé euforii z toho, že dnes je mi 21. 

Nekontroloval se a tím si zajistil jízdenku hodně daleko odtud. To co uvidí ráno Jonas se mu nebude vůbec líbit. Hlavou mi projede náhle a zničeho nic jako blesk myšlenka na ty dvě modré oči, jemu by se to taky nelíbilo. Ta bolest, která jsem si myslela, že už je dávno pohřbená uvnitř mě se dostane na povrch a já klesnu na kolena uprostřed té velké a chladné místnosti. Bože proč si pořád nalhávám, že jsem ho vypustila ze své mysli, ze svého života. Chtěla bych, aby tu byl, aby mi řekl, že bude vše v pořádku, že jsem jen jeho....

••••••••••

Dívám se na tenký proužek krve stékající po mém zápěstí a barvící vodu kolem mě do šarlatové barvy. Zavřu oči a vnímám tu ostrou fyzickou bolest otupující tu vnitřní, která mě doslova sžírá. Znovu se podívám na svou paži a opět přiložím ostří ke své kůži. A opět a opět dokud necítím nic jen tu jedinou pálivou bolest na mé paži způsobenou těmi malými rankami, pomáhajícími mi uvědomit si, že ještě pořád žiji, sžíraná za živa ukrutnou bolestí, bolestí z lásky kterou nemůžu mít...ale stále na živu....

••••••••••

► Why can't I say that I'm in love? ◄

► I wanna shout it from the rooftops ◄

► I wish that it could be like that ◄

► Why can't we be like that? 

► Cause I'm yours ◄

► Why can't we be like that? ◄

► Wish we could be like that ◄

•••••

Komentáře a hvězdičky opět vítány lásky moje. Snad se vám kapitola líbila, dneska jsem měla dopink tak jsem ze sebe dostala vše ♥

With big love...

Vaše Nathalii...