Max:
Napřed všude byla tma a pak jsem se probudil. Uviděl jsem ostatní jak už stáli a tak jsem se pomalu postavil.
Joel se rozhlédl a polkl: "Fajn... musíme najít... tu laboratoř..."
Kývli jsme hlavou a šli tu laboratoř hledat.
Našli jsme jí a tak jsme vběhli dovnitř. Z venku jsme uslyšeli sirény.
"Fajn... máme několik minut..." polkl Sebastian.
A tak jsme hledali lidi. Jedny dveře nešly otevřít a tak jsme hledali páčidlo. Našli jsme ho a tak jsme ty dveře vypáčili.
Z dveří vyběhl člověk: "OSTATNÍ JSOU DOLE! NAJDETE TAM CESTU! POKRAČUJTE TOUTO CHODBOU!"
Když to dořekl tak ukázal na chodbu.
"Pane... potřebujeme pomoct... kde máte tady tekutiny?" zeptal se Sebastian.
Ten člověk šel s námi a ukázal na tekutiny.
"Nemáte tady nějakou bombu nebo tak?" zeptal jsem se.
Ten člověk nám dal granát.
Sebastian si ho vzal a ten člověk zmizel.
"Sebe co chceš dělat?" zeptal se Joel.
"Uvidíte... teď pojďme..." řekl Sebastian a běžel dál do chodby.
Běželi jsme za ním.
No to mě poser... Nemohu kurva uvěřit že jsme se vrátili časem... Do prdele...
Co vlastně děláme? Zachraňujeme lidstvo... Ale to je fuk... Nikdo o nás nikdy nebude vědět... ani psát...
Doběhli jsme do jedné velké místnosti a uviděli pár lidí.
A tak jsme s nimi vyběhli ke vchodu.
Když jsme byli u místnosti s tekutinami tak jsme čekali až lidi vyběhnou z budovy.
Jakmile všichni byli pryč tak tam Sebastian hodil granát a my běželi pryč.
Vyběhli jsme z budovy. Ta budova začala hořet a po chvíli vybouchla.
Najednou okolo nás začala proudit modrá záře.
ČTEŠ
Future can be changed /Yaoi/
NouvellesV minulých příbězích se toho dost stalo. Hlavní věc že vypukla panika a na světě jsou zombíci... Max bez táty... Joel bez Shira... Všichni tři bez Alexe, Sebastiana a Dana... Ale co pokud budoucnost může být změněná? Vezmou hrdinové vše co to dá a...
