Kapitola 3

2K 127 15
                                    

,,Vendy!" slyšela jsem tlumený výkřik a pak jen posítila tlak na ramenou.

,,Jessie!" obdivovala jsem, jak se dokázala prodrat tím davem lidí až ke mně. ,,Ráda tě vidím."

,,No aby ne," usmála se a konečně mě pustila. Pak se otočila na přítomné a pronesla větu:,, Dámy a pánové, zde není nic k vidění, rozejděte se, tahle hvězda je moje."

Vzala svou tašku, chytla mě za ruku a táhla ven z haly. Musela jsem se smát vyjeveným pohledům ostatních, kteří ani v nejmenším netušili, co se děje.

,,Víš, že ti nerozuměli, že jo?" zaptala jsem se kamarádky, když jsme se dostaly na svobodu.

,,To byl záměr, " zašklebila se a ještě jednou mě pořádně objala. ,,Co máme dneska v plánu?"

,,Tak nejprve by sis mohla vybalit, pak se mužem zajít poohlédnout po městě, navštívit nějaké obchody," zaořemýšlela jsem. ,,Měli bychom to stihnout, dokud máme čas samy na sebe, zítra nás čeká výlet s rodinou."

,,Souhlasím," zatřásla hlavou Jessie a její blonďaté vlasy se v letním slunci zatřpytily. ,,Na co ještě čekáme?"

***

,,Wow,tak tomu říkám výhled," postavila se Jessie k oknu, když jsme vešly do pokoje.

,,A proč myslíš, že jsem vybrala právě tento pokoj? Vybal se, já ještě musím skočit za mamkou, aby se zase nepohádala s uklízečkou.

Nechala jsem ji o samotě a zavřela za sebou dveře. Mé kroky směřovaly až na konec chodby, kde byl aparmán mých rodičů.

,,Čaute," pozdravila jsem, když ségra otevřela dveře. ,,Tak co? Potřebujete něco?"

,,No nazdar," pozdravil mě taťka z gauče a dál sledoval displey notebooku.

,,Tak jak bylo dneska na pláži?" zeptala jsem se a sedla si ke stolu naproti bratrovi, který právě studoval Norskou příručku pro přistěhovalce.

,,Hodláš se tu nastěhovat?" zeptala jsem se ho ze srandy.

,,Ne, teda, zatím ne. Na pláži to rozdávali nějací týpkové a pokřikovali u toho:Pomozte Norsku získat občany!"

,,Seš si jistej?" podívala jsem se na něj nechápavě.

,,Stopro!" odvětil a dál se mi nevěnoval.

,,A co Jessie?" zeptala se máma, která právě přišla čerstvě osprchovaná z koupelny. ,,Vyzvedla jsi ji?"

,,Jo, právě teď vybaluje," prohodila jsem a prohlédla si fotky ve foťáku, který doposud ležel na stole.

Byly tam různé fotky někoho z rodiny, jak se vyvaluje na pláži nebo řádí v moři.Při fotce, kdy taťku málem potopila vlna jsem se musela zasmát. Moje rodina k moři vůbec nejezdí. Naše první dovolená u moře byla, když mi bylo jedenáct. Tehdy nás strejda přemluvil, abychom s ním letěli na Sardinii.

Norsko bylo sice oproti ní chladnější, ale t fotek bylo zdřejmé, že to nikomu nevadí.

,,Mami, co chcete dneska večer dělat?" zeptala jsem se ji, když jsem foťák odložila.

,,Budeme tady, asi hrát monopoly nebo něco, proč se ptáš?" podívala se na mě významně mamka, jako by měla panickou hrůzu z toho, co řeknu.

,,Chtěly jsme si s Jessie zajít do kina nebo na diskotéku..."

,,Vendulo uvědomuješ si, že se nenacházíš v Česku, ale v úplně cizí zemi? Jak se tu chceš asi domluvit? Co když se vám něco stane...?"

,,Mami!" skočila jsem ji do řeči a snažila se ji uklidnit. ,,Tak zaprvé já na rozdíl od tebe mám slovní zásobu angličtiny, popřípadě němčiny. Za druhé v jednom kuse někam létám na koncerty, natáčení, galavečery a to ti nevadí..."

,,Protože tam jsi s někým dospělým, někým do se za tebe zaručí a já vím, že mu můžu věřit," stála di za svým máma.

,,Tak hele," napěnila jsem a vstala od stolu. ,,Tuhle dovolenou platím celou já, za to, co jsem vydělala z posledního alba. Ty jsi za letenky ani za hotel nedala ani korunu.A proč? Chtěla jsem vám udělat radost, jednou vám zaplatit to, co ty by sis sama od sebe nekoupila! Tak mi ty splň aspoň jednu jedinou prosbu!"

Zmlka jsem a zhluboka dýchala. Tohle všechno jsem na svou matku vyvalila jedním dechem.

,,Jano, má pravdu," odložil táta notebook a prohlížel si nás.

Vytřeštila jsem oči, to bylo poprvé, co se mnou táta souhlasil a odporoval mámě. A byla jsem mu za to opravdu vděčná, protože mámu přesvědčil.

,,Tak si běžte," vzdychla nakonec a upravila si pramen mokrých vlasů. ,,Ale kdyby něco, tak hned volejte!"

,,Mami, ty jsi úžasná!" usmála jsem se a objala ji.

Autorka:
Tak,další kapitola na světě? Jak se líbí? Můžu vás ujistit, že v dalším díle Vendy s Jessie poznají milovaná dvojčata 😍😍😍... Jo a ještě jsem vám chtěla moooooooooc poděkovat za vaše votes a komenty, jste úžasní😱

Já jsem slavná,on je slavný[Marcus&Martinus] *DOKONČENO*Kde žijí příběhy. Začni objevovat