Who are the Marauders? (HP fanfikce)

Kapitola 26// Princ Dvojí... Co?

Rozhořčeně jsem rozrazila dveře naší malé ložnice. Lily i Kim se na mě prudce otočily s nechápavostí v očích. Rychle jsem dveře zabouchla a odebrala se ke své posteli. Prudce jsem na ní spadla a hlasitě vydechla. Obě moje kamarádky se zvedly a sklonily se nade mnou. „Uh, Laro? Seš v pohodě?" Zeptala se se značnou pochybností v hlase Lily. Otočila jsem na ní hlavu. „Kurva." Bylo jediné, jak jsem se k celé mojí situaci vyjádřila. Aha. Kim svraštila obočí. „Hádám, že ne." Pronesla spíš k Lily a já se konečně zvedla do sedu. Obě se na mě pochybovačně podívaly. Zhluboka jsem se nadechla a nasadila ironický úsměv. Věřím, že to s nima sekne. „Black mě chtěl políbit." Vyhrkla jsem rychle, stále zmatená z té vzpomínky. Kim zalapala po dechu a Lilyin obličej se v sekundě změnil v naštvaný. „Ten kretén." Vydechla nasupeně a zaťala pěsti. Začala přecházet po místnosti a já s Kim jsme jí nechápavě pozorovaly. Kim vykulila oči. „A co jsi udělala?" Zeptala se mě trochu zděšeně a já vytřeštila oči. „Jasně, že jsem uhla!" Vyhrkla jsem se samozřejmostí a věnovala jí pohoršený pohled. Mluvit o tom bylo vlastně divnější ještě víc. Co se to děje. Pane bože, mě z těch Blacků jednou klepne.

Povzdechla jsem si. „A on?" Žadonila o informace Kim a já nadzvedla obočí. „Tak hloupě koukal. Tak jsem mu řekla, že nebudu další, na kterou bude tyhle kraviny zkoušet. A pak jsem odešla." Vysvětlila jsem a ruce si složila do klína. Kim ohla ret. „Nečekala jsem, že si Black myslí, že bys byla tak hloupá a udělala to." Pokrčila rameny a seskočila z mé postele. Lily se taky zvedla. „Udělala si dobře. Black je pěknej debil a to jsme si všichni mysleli, že konečně přijde k rozumu." Uchechtla se pobaveně Lily a přešla ke skříni. Já jsem pořád seděla na mojí super pohodlný peřině. Vykoukla jsem oknem. Zase začalo sněžit, ale v tý tmě už to skoro nebylo vidět. Achjo, chtěla bych ven.

„Když už jsme u těch divných tvorů, říkajících si Poberti, všimli jste si, že mě teď Potter nějak ignoruje?" Prohodila zamyšleně Lil a mezitím si hledala tričko ve skříni. Nojo, přípravy na véču.„Teda, jasně jsem ráda, jen mi to přišlo divný." Dodala rychle s výdechem a já se pro sebe ušklíbla. Tohle mě děsně baví pozorovat. Je to vtipný. Skoro si začínám myslet, že Lily na Jamesově pozornosti i trochu záleží. Kim se na mě otočila. „Taky jsem si říkala!" Vykřikla s botou v ruce (všechny jsme se chystaly na večeři, takže ne, Kim není žádná obuvnice). „Neříkal ti něco?" Obrátila se ke mně a já pokrčila rameny. „Vůbec. Taky mi to přijde divný." Zalhala jsem a v duchu se zasmála. Lhaní mi vážně jde. Kim sklopila pohled a obula si boty. Hned na to si mě změřila pohledem. „Hele Laro?" Zeptala se pochybovačně a zadívala se mi do obličeje. A do prdele. Popošla ke mě trochu blíž a naklonila se k mojí tváři. „Co se ti stalo?" svraštila obočí a očima přejížděla po mojí malé modřině. Jasně Laro, proč se vůbec snažit něco zakrýt, že. Mnohem lepší je, vymýšlet si pochybný historky. Tleskám zase.„Nic. Uh, pořád nějak zakopávám a několik knížek v knihovně na mě spadlo. A koukej na to." Zasmála jsem se hraně a ukázala na svůj zdevastovaný nos. Nádhera. Kim se trochu nedůvěřivě zasmála, ale snad už to řešit nebude. Teď má ještě nějakej čas na vypořádávání s Jackem, takže...

„Lily? Chtěla jsem se zeptat, je tu někde něco jako bazén nebo tak? Víš co, mám svý potřeby." Zasmála jsem se na konci věty. Vážně, voda je mojí součástí a pochybuju, že v tomhle mrazu bych si šla zaplavat do Černýho jezera. Ne, dík. „Uh, jo, vlastně jo. Někdy ti to tam ukážu." Usmála se na mě a já zajásala. Oh, díky bohu, aspoň něco.

..........

„Hej Beth, podáš mi toast?" Zahuhlal s plnou pusou James a já se pro jeden natáhla a podala mu ho. S jeho nevýrazným ‚díky' jsem pozornosti vrátila zpátky ke svojí snídani. Jak normální. Až moc normální na můj neklidnej život. „Víte, co nechápu?" Vytrhl mě z mojí úžasné mysli znova James a já se na něj tázavě podívala. „Hm?" Nadzvedla jsem znuděně jedno obočí. James se zasmál a bouchl do Siriuse s Remusem, kteří se hned otočili a začali taky poslouchat. „Jak je možný, že seš tu už tři měsíce a nikoho nemáš? Jako, vzhledem k tomu, jak se na tebe všichni kluci koukaj." Zasmál se a znovu se zakousl do toastu s marmeládou. Nechápavě jsem nakrčila obočí. Všimla jsem si, že Black vedle mě naštvaně zaťal pěst, což jsem trochu nepochopila. No co. Zrak jsem obrátila zpátky na Jamese. „Co?" Zasmála jsem se trochu. James protočil oči. „Jaktože s nikym nechodíš, hm?" Zakroutil nechápavě hlavou a já trochu zaťala čelist. Proč s nikým nechodím? Oh, aha. Možná protože nechci zase skončit ponížená a využitá. Že by? Ugh, to mu radši říkat nebudu. Teda pokud nechci mít o dalěí starost navíc. Uh, ne. Nervózně jsem se zasmála a Remus vedle mě se na mě soucitně podíval. Sakra, já mu vlastně řekla o těch jizvách. Super super, já jsem fakt chytrolínka se smyslem pro realitu, že. Ale snad jim to neřekl. Doufejme.