Secret love song... N.H.

••• Destiny's decision 2/2 •••

Pozoruji racky kroužící líně nad hladinou moře a nechám jemný vítr hrát si z mými vlasy. Pláž je liduprázdná a já se zastavím nedaleko svého letní domku který jsem si zakoupila před půl rokem. Miluji pobřeží Cornwallu. Je tu takový klid a člověk má hodně času srovnat si mnoho věcí v hlavě na dlouhých procházkách po pláži nebo jen tak při toulkách po dunách.

Miluji tohle místo už od malička. Moji rodiče mě sem brávaly každý rok skoro na celé prázdniny. Miluji Irsko, svou rodnou zemi, ale člověk se musí někdy odpoutat od své domoviny a najít si i jiné místo kde mu bude dobře. A já ho našla, moje malé místo na planetě zemi. Tady jsem stejně jako doma sama sebou. Není tu až na pár okolních domků nikdo kdo by mě pronásledoval, nikdo krom mě a racků...

•••

Opřu s pohodlně o opěradlo velkého ušáku a napiji se ze sklenky ve které se třpytí rudá záře výborného červeného vína. Skrčím si nohy a kolena překryji dekou než zavřu oči a vychutnávám si tu pohody a teplo nedalekého krbu. Za okny se pomalu smráká a já si užívám klid a ticho rozprostírající se kolem mě. Není my však dopřáno užívat si ho dlouho, když mě jako na potvoru vyruší zvuk příchozí pošty na email.

Položím sklenku s vínem na malí stolek vedle křesla a neochotně se vymotám z deky, abych se následně vydala ke stolku na druhé straně pokoje kde je otevřený můj notebook. Nemohu si momentálně dovolit úplně ignorovat poštu díky obrovskému boomu po vydání alby a naší společné písně s Lukasem jsem byla v jednom kole a ještě pořád to neskončilo. A to vše za pouhé necelé dva měsíce.

Píchne mě lehce v blízkosti srdce, ale ihned ten divný pocit zatlačím, když mi na mysl přijde ta blížící se svatba. Už jen týden, týden a budou svoji....Ne nesmíš na to vůbec myslet okřiknu sama sebe a otevřu došlou poštu. Otevřu příchozí první email a čtu si stručné oznámení od Jonase a pak kliknu nevěřícně na odkaz pod emailem.

První co vidím je jejich společná fotografie s nějaké párty. První co mě zarazí, že se ani jeden z nich neusmívá jako dřív. Dlouho jsem je neviděla, ani jednoho a absolutně mě zarazí jak strhaně oba vypadají. Pustím se do čtení článku a můj mozek se snaží zpracovat to co čtu.

•••

Svatba se odkládá, nemoc v rodině...

Svatba slavného páru Horan - Colemannová je v ohrožení. Svatba naplánovaná na příští sobotu, která měla být jednou z největších akcí v tomto roce byla přesunuta momentálně na neurčito, jak nám zdělil mluvčí slavného páru. Matka nevěsty byla převezena v pátek večer do nemocnice v Beverly Hills po té co zkolabovala na rodinné oslavě v domě Nialla Horana. O jaké zdravotní potíže se jedná se nám vzhledem na embargo uvalené na informace nepodařilo zjistit, jisté je však, že Sarah Colemann odcházela v doprovodu svého snoubence z nemocnice velmi rozrušená. Nikdo z blízkých páru nám nechtěl z ohledem na situaci sdělit jakékoliv informace. Byli jsme odkázáni na pozdější prohlášení, které rodina chystá až bude jasno co z matkou nevěsty je. Situaci budeme nadále sledovat.

•••

Dočtu a zhluboka vdechnu všechen zadržovaný vzduch z plic. A sakra tohle není dobré, moje myšlenky splašeně bloudí mojí myslí a já se nedokážu na nic soustředit. Co teď, co bych měla udělat, můj mozek pracuje naplno a přesto jsou moje myšlenky čím dál tím víc zmatenější. Otevřu druhý email a zjišťuju, že je od samotné Sarah. Proč proboha Sarah píše mě. Udiveně čtu její oznámení, že se svatba odkládá a nakonec mě zarazí její prosba zda bych mohla přijet a podpořit Nialla. Opět prudký nádech a moje srdce hrozí, že vyskočí z hrudi.

•••

Drahá Elijah,

Vím je to divné to, že ti píši právě já, ale věř mi on by to nikdy neudělal. Od odjezdu z Mullingaru je jako tělo bez duše. Nikdy jsem to nepocítila jako právě nyní, jak jste si vy dva blízcí. Ten zvláštní vztah mezi vámi. Je bez tebe nešťastný, už tehdy byl. Na tom předávání cen a později na párty. Byl neustále duchem mimo a, když si myslel, že ho nesleduji jeho pohled zaletěl k tobě. Po vydání tvé písně, jakoby se uzavřel úplně. Potřebuje tě Elijah, já tě potřebuji. Prosím přijeď, jsi moje poslední naděje jak ho dostat zpět do života. Vše ostatní ti vysvětlím později pokud se rozhodneš a přijedeš budu ti velmi zavázána.

S pozdravem a na brzkou shledanou

Sarah Colemann

•••

Po přečtení dopisu je můj mozek pár vteřin naprosto mimo, jako ve snu se zvednu a začnu přecházet po pokoji. Nevím co si má vlastně myslet co udělat. Myšlenky zmateně víří v mém mozku až mám pocit, že mi z toho všeho exploduje.

Nakonec skončím opět v křesle u krbu a zahledím se do plamenů v naději, že mi ten mihotající se rej pomůže dobrat se k nějakému vysvětlení, proč je moje srdce stažené starostí. Proč se mi tolik chce tam letět a být mu nablízku, když vím, že mě to postupně dostane opět na dno...

•••

Elijah se doslova vymrští z křesla u krbu a velmi hlasitě okřikne sama sebe „Dost už..." v další vteřině se zarazí, jelikož tón a zvuk jejího hlasu vylekal jí samotnou. Zprudka dýchá a její srdce je jako ve svěráku. Nemá s ním už nic společného, tak proč sakra je celou tou situací tak pohlcená. Sáhne po sklence s vínem a na jeden zátah ji vypije než se přesune zpět ke stolku a vezme do ruky svůj mobil. Její mysl je zmatená, její city opět rozjitřené, ale přesto udělá něco co možná ji samotnou opravdu po malých krůčkách zabije a roztříští její srdce na milión kousků už tolikrát slepených nazpět.

Nechá své staré a impulzivní já tu starou Elijah vyjít na povrch, vytočí číslo a přiloží si telefon k uchu, když se ozve příjemný hlas mladé slečny na druhé straně linky na vteřinu se zarazí, ale pak se zhluboka nadechne a prostě to udělá.

„Dobrý večer Elijah Woodová, potřebuji letenku na nejbližší zítřejší let do Los Angeles..."

•••

Komentáře a hvězdičky opět potěší lásky moje ♥♥♥

With big love...

Vaše Nathalii...