Volným Pádem

Číslo "55"

Šel jsem s maminkou za ruku dlouhou chodbou když tu najednou mě maminka šoupla do jedněch dveří.

Přede mnou se otevřela prostorná místnost obsahující několik rozvrzaných židliček, které byli obsazeny divně vyhlížejícími dětmi a zachmuřenými rodiči.

Maminka mi řekla ať tu počkám že si jde ještě něco zařídit a že si pro mě přijde sestřička. A tak jsem se z nechutí posadil na zelenou židličku zastrčenou v rohu kousek od okna a pozoroval jsem brouka co lezl po parapetu.

Byla tam nuda už jsem tam trčel snad hodinu. Lidé se měnili nikdo se ani nenažil navázat kontakt s kým koly jiným. Jedinou větou vždy bylo "Kdo je tu první"

Po přibližně dvouch hodinách čisté nudy se ve dveřích opět objevila milá sestřička která měla na hrudi cedulku se jménem "Alena". Po té co vešla  a vyslovila mé jméno vystřelil jsem ze židličky jako pérko a utíkal k ní.

Sestřička Alena mě hezky pozdravila a ukázala gesto abych ji následoval. A tak jsem taky udělal.Po několika minutých dveří se sestřička zastavila a otevřela jedny dveře. Byli staré a bylo na nich na zlatém štítku napsáno číslo "55". Pod číslem byl nalepený papír na kterém stálo "Psychologická ordinace Mudr. Prachové pro nezvladatelnou mládež".