33. Kapitola

330 34 4
                                    

Adrien

Ušklíbl jsem se na svého nejlepšího přítele. Když tak nad tím uvažuju, nikdy jsem ho ještě neviděl oblečeného v obleku. Oplatil mi úšklebek a podal mi bankovku, o kterou jsme se před víc než dvěma měsíci vsadili.

,,Nepřipadá ti Marinette nějak zamlklá?" zeptal se mě toho dne.

,,Jo. Jen nevím, jak jí pomoct." Povzdechl jsem si a zkontroloval Plagga v mojí tašce. Ninovi zasvítili oči a podíval se na mě.

,,Něco mě napadá, ale to neuděláš." Povytáhl jsem obočí.

,,Co?"

,,Pozvi ji na ten ples. Vím, že by ji to potěšilo." Po kratší odmlce dodal: ,,Ale to neuděláš."

,,Proč by ne? Když mi tak málo věříš, vsaď se o to se mnou." Úsměv na jeho tváři mi připoměl holku, co se se mnou vsadila na střeše u hotelu Grand Paris a okamžitě jsem té sázky litoval. Bolelo mě, když jsem na ní jen pomyslel, na ten pláč tehdy při jejím akumatizování. Nechtěla ode mě pomoct, a to mi vadilo. Měla by mi věřit, přitom se mi spíš stranila. Moje myšlenky se okamžitě stočili k druhé dívce, která se chovala stejně. Marinette. Jako na zavolanou, ona dívka vstoupila do třídy. A ačkoli jsem miloval Berušku, nemohl jsem z ní spustit oči.

Vydali jsme se spolu pomalým krokem ke škole. Holky jsme měli vyzvednout až za půl hodiny, času je dost. Oba dva jsme nesli květinu na ruku pro naše partnerky.

,,Fakt jsi to udělal, vole. Tomu se mi nechce věřit." Pokrčím rameny.

,,Nepozvat tak hezkou holku je hřích, ne?" Ušklíbnu se na něj. Úšklebek mi oplatí.

,,Pravda." Stojíme před pekárnou, najednou se z ničeho nic zjeví Nathaniel. Zamračím se. Nemám toho kluka rád, už jen proto, že nadbíhal Marinette.

,,Ahoj. Taky si jdete pro partnerky? Ty jdeš s Mari, viď?" Otočí se na mě. Přikývnu.

,,A ty?" Usměje se.

,,Lila mě pozvala." Vlastně se o něčem takovém holky bavily. Zazvoním na zvonek u dveří a otevře mi Marinettina matka. Je hrozně milá, stejně jako Marinette.

,,Ahoj kluci. Děvčata tu budou za chvíli." Uslyším ránu z vnitřku pekárny a rychle projdu okolo paní Cheng dovnitř. Marinette tam leží jak dlouhá tak široká a Lila jí podává ruku. Alya je ještě na schodech, směje se a vše fotí.

,,To bys taky nebyla ty, aby ses nevyflákala, viď?" Usmívá se Lila a vytáhne Mari na nohy. Přikývne a uhladí si šaty. Hrozně jí to sluší. Má na sobě růžové šaty po kolena s černo-bílými záplatami, okolo kterých jsou šaty trochu potrhaný. Je vidět že je to schválně a k Mari mi to sedí. Usměje se na mě.

,,Ahoj kluci." Alya má na sobě zeleno-žluté šaty a Lila modré. Všem jim to sluší. Vezmu Mari za ruku a otočím se na ostatní.

,,Jdeme?"


Místnost, kde se ples konal, byla nádherně vyzdobená. Ostatní jsme ztratili už před nějakou dobou.

,,Podívej se!" Marinette ukázala na obrovský plakát na konci sálu. Byla na něm vyobrazená Beruška a Kocour. Usmál jsem se.

,,Jaká pocta, být na plakátě na plese." Začala hrát hudba a my se přesunuli na parket. Po chvíli se Mari odtáhla.

,,Musím na vzduch." Přikývl jsem.

,,Tak fajn, pojď." Propletli jsme se davem lidí až k východu ze školy.

,,Nemusel si taky chodit." Pokrčím rameny.

,,Možná." Odmlčel jsem se. ,,Hele, Marinette..." Prohlédla na mě s otázkou v očích. ,,Víš, chtěl jsem se tě na to zeptat už dřív. Po tom všem, jakej je, no, náš vztah?" Pokrčila rameny, stejně jako já před chvílí, a odvrátila pohled. ,,Tak jinak. Za jakej ho považuješ ty?" Odkašlala si.

,,Přátelé?" Zasmál jsem se.

,,Po tom všem si vážně myslíš, že je to možné?"

,,Jak by sis to představoval ty?" Uchechtnu se.

,,O tom mám jasnou představu od chvíle, co jsem tě poznal."

,,Jo, to máš. Ale je to nemožný."

,,A proč?"

,,Prostě by to nešlo." Zasměju se.

,,Víš, ty máš zvláštní dar všechno komplikovat. Předtím s prozrazením identit, teď s tímhle. Přestaň myslet negativně."

,,To se ti řekne."

,,Víš co? Pochopila bys to, kdybych to dál nařízenou názornou ukázku?" Sklonil jsem se a pomalu jí políbil. Do polibku se k chvíli zapojila. Mám několik okamžiků, co se dají označit jako nejšťastnější v mém životě. Tenhle je ale všechny překonal.

***

Liška se tiše zasmála a nechala líbající se pár daleko za sebou. Oni něco získali, ale ona vyhrála. Měla nové přátele a nové schopnosti. A navíc ještě dokázala splnit svoje předsevzetí, že je dá dohromady.

Volpina - Liščí Lhářka - ML FanFictionKde žijí příběhy. Začni objevovat