Sousedka/ One Direction

2 kapitola

Pořád nemohu uvěřit tomu proč mi to Harry neřekl, jsme nebo asi spíše byli jsme nejlepší kamarádi, a já myslela že si máme říkat všechno....Dost mě ranilo když jsem se dozvěděla přes spolužačky že Harry byl v x faktoru což mu nevyčítám,ale mohl mi to říci osobně nebo poslat alespoň debilní esemesku. A když se spojil s těmi dalšími kluky a daly se dohromady jakož to skupina jsem mu volala ale ani jednou mi to nevzal prostě mě ignoroval, tak jsem toho po několika pokusech nechala. Párkrát jsem mluvila s Gemmou ale prý jí to Harry taky tenkrát nebral, ale snažila jsem se zachovat chladnou hlavu. Fandila jsem té Harryho skupině ale byli druzí což nebylo špatné, ale bylo by pro ně lepší kdyby vyhrály, ale stejně se proslavily a Harry ten se tu jen tak neobjevil. Mají po celém světe miliony fanynek a celkově patří k nejslavnějšímu boybandu vůbec vyprodávají arény a jsou slavný tak jak si Harry vždy představoval. Je to divný Harryho jsem znala nejlépe já,a teď vůbec nevím jestli ho pořád znám,nebo ne. Každý den se objevují někde v bulváru a především Harry že je opilý nebo že zas má jinou a podobně. Prostě a jednoduše nepoznávala jsem mého nejlepšího kamaráda. Kdo by ho také poznával když jsem ho znala úplně z jiného úhlu pohledu za což jsem byla ráda. V pokoji mám mnoho fotek společných s Harrym na které každý den koukám a možná proto to je pro mě tak těžké pochopit že odešel. Vždy když se mi stýská po něm či jeho hlasu si zapnu nějakou písničku či rozhovor od nich a je mi jedno že při tom vypadám jak cvok prostě se mi po něm neustále stýská I přes to že on už n mě očividně zapomněl...

Vstala jsem z mé postele a převlékla se do legínů a trika. Vlasy jsem si dala do klasického drdolu a šla do školy. Dřív jsem chodila do stejné jako Harry, ale bylo to těžké tam být když mi ho tam vše připomínalo a navíc mě všichni znaly tak jako nejlepší kamarádka Harryho Stylese. Tak jsem přestoupila na jinou kde mě všichni znají jako mě a ne jako kamarádka Harryho což mi vyhovuje. Sice hodně holek ze třídy je poslouchá, ale s tím nic hold nenadělám a nějak to ani neřeším spíše je problém když mluví o tom kdo je nejvíc sexy a nebo když mluví o Harrym. Doběhla jsem autobus a nasedla do něj. Jela jsem několik stanic přímo k mé škole do které jsem vešla a po chodbě jsem vešla do učebny matiky. Sedla jsem si jako vždy do poslední lavice a dívala jsem se co nového je na facebooku a tak. "Čau Jess" zasmála se moje spolužačka a sedla si vedle mě. "Jé ahoj Mio" řekla jsem s úsměvem a začalo nám vyučování.

"Konečně" řekla jsem když jsem přišla domů po vyučování a konečně jsem byla mimo školu. "Jessico pohlídej Natálii jdu na kafe k Annie" řekla a já přikývla. Ke mě doběhla moje sestřička "Budem se na něco koukat?" zeptala se a udělala psí oči. "Dobře" zasmála jsem se a pustila jí nějakou pohádku a dívala jsem se s ní. Nati se mi posadila do klína a usmívala se prostě vděčné děti ještě existují. "Já mám hlad" řekla když skončila pohádka "Dobře tak ti něco dám a na co máš chuť?" zeptala jsem se a vedla jí do kuchyně "Bonbóny" vykřikla "To je sladkost a jelikož máš hlad tak se musíš najíst a po jídle dostaneš bonbóny jo?" řekla jsem a ona přikývla. Dala jsem jí chleba s marmeládou a ona vše snědla a dala jsem jí trochu bonbónů aby byl klid do mističky.

Názor? :)))