Super. Takže kino je zavřené, na zmrzlinu je zima, tak jsem chvátala naprosto zbytečně. I přesto tuhle chvíli zlehčoval Sehunův zoufalý výraz když jsme zjistili že teď nám kopečkovou nikdo prostě neprodá. Dalo by se z toho udělat meme. Ale ne, nejsem svině.. Jen jsem si ho vyfotila. Nebudu to nikam dávat. Možná Tumblr.. A WeHeartIt.. Ale to je všechno! Možná..
Každopádně; stále to je otázka "Co teď?". Situace se zhoršuje. Sehun je víc a víc zoufalejší, Baek už pomalu brečel z toho že neuvidí Tajný život mazlíčků a Yeol už též seriozně brečel, ale z toho že musel sedět na zemi vedle Baeka a utěšovat ho. D.O utěšoval pro změnu Umina, který se pomalu hroutil nad myšlenkou, že to zvoral, že mě nerozptýlil a já stále budu přemýšlet nad Chenem. A potom tu jsem já a Kai. Stojíme asi čtyři metry od nich, založené ruce na hrudi a sledujeme je. Ovšem, když jde někdo okolo, děláme, že si spolu povídáme a s těmi na zemi nemáme vůbec nic společného.
Když to vypadalo, že se z toho nedostanou a oni z těch těžkých depresí spadnou do propasti drog, alkoholu a levných slečen, pomalu jsme se rozešli co nejdál od nich, blíže normální civilizaci která se nezhroutí ze zavřeného kina nebo z nedostatku kopečkové zmrzliny v "Pod Vánočním" období.
"Začínám silně pochybovat že jsi Suhova sestra. On by byl první z nich, kdo by se oběsil na tkaničkách od bot." Promluvil ke mně Kai když jsme byli v bezpečné vzdálenosti od.. Nich -čili vzdálenost, kdy nás s nimi už spojovat prostě nebudou.
"Jen mi prijde že jsou závažnější problémy." Pokrčila jsem rameny a sledovala Yeola který se zoufale snažil dostat se od táboru "Zoufalců" k táboru "My s nimi nemáme nic společného".
"A jaké třeba?" S úsměvem se mě zeptal a též sledoval tu velice komickou scénu.
"Třeba to, že já nemám ani jeden kus jakéhokoliv zimního či podzimního oblečení, maximálně tak růžovou péřovou bundu která má na zádech výšivku s Hello Kitty a já v ní vypadám jako tlustý sněhulák." Opět jsem nepřítomně pokrčila rameny. Tentokrát mi už neodpověděl dotěrnou otázkou či i vtipnou narážkou ale prostě se jen hodně, opravdu hodně hlasitě rozesmál. Až z toho skončil na zemi, držíc se za břicho která ho bolelo od křeči ze smíchu.
"Panebože.." Zašeptala jsem si a zoufale si složila hlavu do dlaní, když jsem viděla jak se k nám blíží Chen s tou jeho. Očividně jdou do kina. Takže musí projít okolo mě, slečny co je oblečená do letního a stojí mezi dvě tábory o rozdílném počtu.
"Ahoj, co to tady vyvádíte?" Zasmál se předemnou Chen. Podívala jsem na něj a pokusila se o úsměv. Nebylo mi do úsměvu kvůli tomu co mi udělal, ale kvůli tomu jak trapné tohle bylo. Ale což, chce vědět co tu děláme? Hahahaahha, tak to má vědět!
"To víš, kluci mě vytáhli ven mě rozptýlit abych na tebe pořád nemyslela. Bohužel, kino je zavřené a o kopečkovou je v tomhle obdoví teď prostě nouze." A zase jsem jen pokrčila nepřítomně rameny, jako by mi bylo snad i jedno co před ním řeknu. Jeho, na první pohled milá, přítelkyně se zasmála.
"Ty jsi si myslela na Chena? Ty? Chudinko." Pokroutila hlavou a upravila si vlasy až nemožně dlouhými nehty. Zamračila jsem se, ale mlčela jsem, nechci se k tomu jakkoliv vyjadřovat, nestojím o hádky. "Ale, ale, že by slečně došli slova?" Zvedla obočí a povýšeně se usmála, jako by snad vyhrála. Musela jsem se zasmát. Ta.. Ženstina to řekla tak na hlas, že to slyšel i tábor "Zoufalců" a i Kai. Všichni se naštvaně postavili za mě, jen Umin vedle mě.
Vypadal naštvaný a zřejmě se snažil vypadat hrozivě, ač vypadal jako roztomilý skřítek. Chen začal ženštinu tahat od nás, avšak ta se jen tak nedala a dál rýpala. Stále jsem mlčela, což jí ještě víc vytáčelo. Po pár minutách mi došly nervy. Napřáhla jsem se a dala jí takovou facku, že kdyby jí Chen nechytl schytala by další o zem. Sklonila jsem se k ní, abych jí líp viděla do obličeje který na jedné strane rudl.
"Tvůj přítel je dobrý v posteli mimochodem." Řeknu co nejvíc povýšeným tónem. Narovnala jsem se, hodila vlasy do zadu a jako správná "bitch" se i s rozesmátým táborem "Zoufalců" a Kaiem rozešla do vnitra obchodního domu, co nejdál od nich.
ČTEŠ
Removal! [EXO, BTS]
FanfictionVšechno bylo aspoň polovičně báječné. Tři kamarádky které by bez sebe nedaly ani ránu. Proto si mysleli že přestěhování k bratrovi jedné z nich bude dobré nápad. Ale co když všechny mýlily a stěhování bude mít efekt motýlích křídel?