Call Me Ella (Překládané do CZ) ✔

3.kapitola - Můří kluk

Když jsem šla do vedlejší místnosti, pro jistotu jsem hlasitě zvolala „úklidové služby!“. V případě, že bude někdo uvnitř, můžu pokoj okamžitě opustit. Také jsem něco pověsila na kliku a modlila se, aby někdo nepřišel a znovu mě nenašel čistit toalety. Z tohoto pokoje se mi nechce brečet. Je sice chaotický, ale nevypadá to tu jako po večírkovém tornádu, takže jsem v pohodě. Začnu tím, že na postel dám oblečení a poskládám ho. 

Jsem v polovině své práce, když se otevřou dveře od koupelny a já proklínám sedm kruhů pekla za mé neštěstí.

Vážně? To musí být jiný člen kapely v pokoji? Alespoň mě nenašel při čištění toalety.

Podívala jsem se nahoru a spatřila jsem můžu Harryho kudrnaté vlasy. Právě vycházel z koupelny. Z vlasů mu kapala voda a na sobě měl jen ručník omotaný kolem svých boků.

Dobře, dovolte mi, abych to uvedla na pravou míru. Ten kluk je žhavý. Nikdo nemůže popřít, že kapky stékající po jeho těle na něm nevypadají špatně. Má vypracované svaly a v jakékoliv jiné situaci bych začala slintat. Ale ten kluk je pokrytý tetováním... Nechápejte mě špatně, myslím, že tetování jsou žhavé a někteří muži vypadají s tetováními ještě lépe. Ale ten kluk nevypadá jako potetovaný muž. Spíše to vypadá, jako by nějaké díte vzalo jehlu a začalo na něj čmárat.

„No Nazdar!“ řekl s širokým úsměvem. A začal být zase nafoukaný, když si uvědomil, že zírám na jeho nahou hruď. „Líbí se ti to, co vidíš?“

A to byla chvíle, kdy jsem ztratila kontrolu. Nemohla jsem si pomoct. Přísahám, že jsem se snažila, ale bylo to silnější než já. Rozesmála jsem se. Přísahám, že mám vychování. Tohle u mě není obvyklé, ale ten kluk… já nemůžu. Já prostě nemůžu. Zachraňte mě!

„Máš můru na břiše,“ stále jsem se smála a zakrývala jsem si pusu, abych utišila svůj záchvat smíchu.

Vypadal zaraženě. Podíval se na svůj trup. „Je to motýl,“ vysvětlil a já jsem se rozesmála ještě víc. Vypadal tak šokovaně, že ani nemohl být uražený.

„To neznamená, že je to lepší. Ach můj Bože“ zvolala jsem a pořád se smála jako hyena. Ten kluk má opravdu úžasné tělo a je opravdu žhavý, ale to tetování, které vyniká mezi všemi ostatními čmáranicemi, je hlavní středobod, pokud se mě ptáte. „Je to velmi posraný motýl, protože podle mě vypadá jako můra.“

Překvapeně zamrkal a já se snažila dívat jinam. Ale ta můra mě přímo volala. 

Nemůžu to zastavit. Je to ve středu jeho trupu. Nemůžu to ignorovat, proboha! A je to velké, tak velké!

„Není hezké smát se cizím tetováním,“ řekl a já pevně stiskla své rty, abych se pokusila se uklidnit. Dívala jsem se jiným směrem, protože kdybych ještě viděla tu můru, skončila bych u pláče.

„Je mi líto, ale tohle nevypadá jako tetování. Alespoň ne všechno. Jsi si jistý, že to není dlouhá loď?“ Ach můj Bože, neměla bych říkat tyhle věci.