Avengers: Revenge

Hodina "historie"

Obrázek nahoře nemá s příběhem nic společného, jen jsem chtěla, aby tu nějaký byl a tento se mi líbí.:D

Probudím se s ohromnou bolestí hlavy u sebe v posteli. Na komodě spatřím sklenku vody a prášek. Neochotně se zvednu a vezmu si ho. Voda příjemně chladí uvnitř.

Převléknu se, učešu, a když se vracím z koupelny, všimnu si, že dveře na chodbu jsou jen přivřené.

Zapochybuji nad inteligencí Paní O. Přece jen jsem tu zatím neviděla jediného strážce na chodbě a teď ještě ani nezamknou? Až moc mi věří.

Uvažuji, že bych nikam chodit neměla, přece jen, přišla jsem sem dobrovolně a je mi tu celkem fajn, tak proč si zadělávat na potencionální průšvihy. Ale co to plácám, jdu tam!

Vystrčím hlavu a skutečně, stále žádní strážci. Zauvažuji, jestli to není zkouška, ale i tak to risknu.

Vyrazím jediným směrem, který si jakž takž pamatuji. Tělocvična.

Potichu našlapuji a myslím, že už bych tam za chvíli měla být. Zaslechnu ale nějaké hlasy, tak se rychle přitisknu zády za nejbližší roh. Vycházejí z další chodby, ale jsou pořád stejně hlasité, takže stojí na místě.

Přiblížím se, abych lépe slyšela. Poznám Bonin a Jimmyho hlas.

„Vím, že je to pro tebe těžké, ale pro mě taky, hrozně mi chyběla."

„Ani netušíš. Když jí odvezli, přišel jsem o část sebe. A teď se jí nemůžu ani dotknout a říct jí, co všechno se za to dobu stalo. Vzít jí k sobě, kouknout spolu na film, něco podniknou, zase někoho zmlátit, je to hrozné!"

„Já to chápu, ale pamatuj, už to není ta Thea, kterou jsme znali," počkat, co to sakra říkají?

„Ale stejně bych jí to všechno vysvětlil."

„Vysvětlil co?" vystoupím a zmateně se na ně podívám, oni se zase zděšení podívají na sebe.

„Bono, já musím," řekne jí Jim a ona jen zkrabatí čelo a nakonec kývne.

„Pojď," řekne poraženě a jde chodbou, Jim a já jí následujeme.

Vejdeme do podobného pokoje, jako je ten můj, jen je tu víc nábytku a je trochu větší.

„Sedni si, tohle bude ještě obtížné," vypadá, že jí to trápí.

„Slib, že si to vyslechneš celé. Na dotazy bude čas potom," doplní Jimmy.

„Dobrá," začínám se docela bát.

„Dřív, to tu celé vlastnil manžel Paní O, ale o něm až později. Jde o to, že jistý chlap, jménem Noel, tě cvičil, aby z tebe udělal vraždící stroj a-"

„To vím," přeruším Bonnu.

„Jak bys-? Hele prostě poslouchej. Když tě prostě vycvičil, musel ti vymazat z paměti tvou minulost a vložil ti tam jen informace pro něj potřebné, prostě z tebe udělal něco jako poslušného otroka.

My tě ale odvezli dřív, než tě stihl doručit nějakému hňupovi. Krátce na to, jsme zničili celou jeho organizaci. Museli jsme tě přivést zpět k rozumu a věř, že to nebylo zrovna jednoduché. Prošla sis snad vším, od četných terapií až po elektrošoky.

Ale možná by bylo dobře, že sis nepamatovala, co všechno ti tam dělali, taky jsem si tím prošla. Byla jsem jedna z prvních Noelových pokusů, já ale stihla uniknout ještě před vymazáním paměti.

Právě Charles, tedy manžel Paní O, se mě ujal a pomohl mi, se s tím vším vyrovnat. Charles byl jeden z nejlepších lidí, co jsem za svůj život potkala. Pomohl nejen mě, ale i spoustě dalších, včetně Jimmyho, kterého přivedl na stranu dobra. Tvrdě jsme trénovali a pod jeho dohledem dělali ze země mnohem lepší místo k žití.

Zničili jsme spoustu gangů, rozvrátili mafii, pomohli polici dopadnout spoustu vrahů a násilníků. Byly to zlaté časy.

My dvě jsme byly parťačky na život a na smrt, tvořily jsme neporazitelnou dvojku. Zároveň ty a Jimmy jste tvořili opravdu nejroztomilejší pár, jaký jsem kdy viděla.

Vše se začalo hroutit, když byl Charles zabit. Zrovna se snažil naverbovat nováčky v Sokovii, kde právě operovali Avengers, když se stala určitá... Nehoda a on skončil pod tunami sutin. Jeho manželka Olivia ho milovala celým srdcem. Když zemřel, začala se ale měnit, z laskavé ženy se stala téměř vyšinutá baba, co si začala říkat Paní O a upnula se na pomstu.

Přeprogramovala čipy, co máme v hlavě, původně pouze kvůli lokaci a bezpečí na docela nebezpečné zařízení, které ti minimálně může zajistit ochrnutí na zbytek tvého života, pokud se jí zachce.

Svými projevy zmanipulovala většinu naší organizace a zbytku vyhrožovala.

Obrátila nás k temné straně a snažila se pomstít Avengers. Tobě se to postupně přestávalo líbit a dělala jsi jí stále větší problémy.

Chtěla jsi všechny přesvědčit, že tohle by si Charles nepřál. Olivia se tě rozhodla zlikvidovat. Nebýt Jimmyho, který zatahal za správné nitky, bylo by po tobě. "Naštěstí" ti jen vymazala paměť a vyhodila někam na ulici s tím, s čím jsi sem přišla. S jedním jediným šípem.

Zkoušeli jsme tě najít, bohužel bez úspěchu.

Nedávno zjistila, že ses nějak dostala k Avengers a ona se rozhodla tě získat zpět. Díky Zumarově pomoci se to nakonec i povedlo. Hodlá tě využít, aby je zničila zevnitř a poté zašlápla jak šváby.

Důvod, proč ti to teď říkám je, že za A moc slídíš, za B bychom to asi stejně už moc dlouho nevydrželi a za C myslím, že by se to možná dalo využít v náš prospěch. Jen prosím, nesmíš na sobě dát nic vědět, jinak je po nás. Plus teď, když víš, na čem jsi, budeš muset makat ještě víc, je to jasné?"

Jimmy leží na posteli s tváří v polštáři a já si musím objednat novou čelist, protože moje předchozí propadla až do zemského jádra.

„Wow," to je to jediné na co se zmůžu.

Zdravím koblížci a máslovo karamelová rolko♥

Jak jsem slíbila, jsem tu s další kapitolkou a no... K něčemu se přiznám...

Nesnáším milostné trojúhelníky... A proto jsem sem dala něco jako milostný čtyřúhelník... Jo, jasně, tleskám Anetko:DD Ale nebojte, věci se vyjasní:3

Hlavně jsem ráda, že jsem konečně vysvětlila celou tu záležitost s tím, co se s Theou dělo v době, kterou si nepamatovala. Snad jsem vás nějak nezklamala, kdyžtak mi napište své reakce do komentářů:3

Vaše Anet♥