Dívka Mafie

Kapitola 1 - Slečna Shale Caves

Pohled Shale

„Na co jste myslela Rodriguezová?" poví rozhořčený, postarší muž, v šedém saku s bílou košilí a tmavě modrou, proužkovanou kravatou. „Omlouvám se pane." Pomalu rozhýbu své plné rty. Jistě je na mě vidět, jak se růž opírá na mých karamelově zbarvených tvářích pod váhou studu a v tmavomodrých očích, lesknocí se zklamání. „Mě se omlouvat opravdu nemusíte." popochází k oknu, které otvírá „Jak jste to k sakru mohla udělat. Věřil jsem ve vaši loajalitu k určitému chování, když už jste složila přísahu pro policejní odznak. Můžete za to dostat při nejmenším dvacet let, pokutu v obrovské výši a k tomu odevzdáte odznak." Zapaluje si cigaretu, sedá si ke stolu a posléze mluví dál „Ale je tu jedna možnost, jak by vám mohli dát milost naši nadřízení. Myslím, že už se vám někdo o tom zmiňoval. tedy jsem si jist, jelikož jsem to nařídil." „Vůbec nevím o čem to mluvíte, pane. Pokud to tedy není to bláznovství co mi navrhoval ten velitel oddělení. Bylo by to pochopitelný když se snažil šeptat." Odvětím a konečky prstů usměrním mé černé prameny vlasů, padající mi do obličeje. „Musela by jste se zapojit do akce, která nese název "Guns over". Zahledím se do jednoho z šedých rohů malé kanceláře a jistě je na mě vidět jak se mi všechny myšlenky ohledně jeho slov míhají před očima. „O co se  přesně jedná, pane?" nakonec rozvážně povím se zpětným pohledem na chlápka. „Jedná se o akci s utajením. Vy, by jste hrála hlavní roli v tomto případu. Dostanete nové jméno a pošleme vás mezi mafii." Muž se odsouvá od stolu, sahá do stolní přihrádky a vytahuje složku, kterou mi přes stůl podává. „Chcete mě poslat mezi mafii?" s udiveným pohledem se na něj podívám. „Vymažeme vaši, ačkoli krátkou však nabytou, minulost a uděláme vše proto, aby nikdo nezjistil sebemenší spojení s policií a také s naší organizací. Bude to jednoduché, nemáte odslouženou dlouhou dobu a vaše malicherné přestupky zatím nebyli vedeny do veřejných policejních záznamů. Kdyby tedy mafie měla člověka i u policie, nezjistí vůbec nic. Bohužel nemůžeme zaručit, že v terénu budete v absolutním bezpečí. Nebudu vám lhát, nebudete v bezpečí skoro vůbec. Vše by bylo na vašich počinech. Bohužel pro vás, od tohoto dne by jste opustila toto město a vše co je s ním spojené." „Myslíte to vážně? Chcete, abych ze dne na den se zbavila úplně všeho?" „Naprosto. Slečno můžete tu sedět a čekat, než na vás uvalí státní zástupce zatykač nebo nám pomoci a potom odejít jako volná." Prohodí muž rozhodně. Nechávám své tělo, aby bezvládně padlo, na opěradlo hnědého křesla, na kterém po tu dobu sedím. Otevírám složku a prohlíží si ji. Listuji stránku po stránce a abych byla upřímná, kopec myšlenek co by z toho všeho mohlo vzejít vzrůstá do výšky a na jeho vrcholu se tyčí skutečnost s názvem "smrt", mi nepřijde jako dobrý nápad. Navzdory, ale všemu i další skutečnosti což je po akci volná cesta bez zadržení, mě tahle nabídka zajímá. Vždy jsem byla pro adrenalin a možná, že jsem blázen, ale chci do toho jít. Není to něco nad čím bych nepřemýšlela dny, je mi jasné do čeho jdu. Není první co mi o té akci přeci říká. Nemám co ztratit, odmítnutím spíš svobodu. Muž si mě stále prohlíží, jako by bloumal sám nad touto myšlenkou a pořád se sám přesvědčoval jestli je to dobrý nápad. „Tak co musím udělat, jako první?" Podívám se na něj se zájmem. Hasí svou cigaretu o popelník ve tvaru kapky a pohlédne na mě, „Momentálně vás pošleme do Los Derg. Byt, vaše finance, jméno, doklady... vše je zařízené, jen upozorním naše lidi, kteří už jsou v konferenční místnosti." „Věděl jste, že kývnu?" „Předpokládal jsem to, vzhledem k vaší situaci. Pojďte semnou." Zvedá se ze židle a společně míříme ke dveřím. Těmi procházíme a pokračujeme dlouhou chodbou, kterou zdobí zelené květiny, moderní obrazy a spousta dveří. Zanedlouho naše kroky končí u poslední místnosti této chodby, u které se zastavujeme. „Počkejte tady, než pro vás pošlu." Muž vchází dovnitř a zavírá za sebou dveře.

Pohled vypravěče Muž si stoupne do čela malého konferenčního stolu, u kterého sedí dalších šest lidí a začne s jistotou povídat. „Vedení se rozhodlo, pohnout s dosavadními výsledky ohledně mafiánských rodin. Pod dozorem našich šéfů máme svolení k akci, kterou budeme nazývat, jak již jistě víte, „Guns over". Jde o to dostat jednoho z našich lidí do terénu mezi mafii." „Jak to chcete udělat? To by trvalo měsíce, možná i roky aby dokázali mít důvěru k neznámému člověku z ulice. Probírali jsme to, ale jen teoreticky, nikdo by vám na to nekývnul." Namítá jeden z přítomných. „Máme jednoho člověka, který má spoustu zkušeností v terénu. Vlastně, většinu svého života žila na ulici. Ano jedná se o dívku." Ruch povídajícího si shluku, po těchto větách, se žene mezi zdmi místnosti. „To snad nemyslíte vážně Reybow." Nerudně zvedá hlas další z týmu. „Poslyšte pánové a dámy, nemusíte tady být, vybral jsem si vás pro to, že vy jste nejlepší v tom, co děláte a já potřebuji, ty nejlepší, abych tu dívku v terénu neztratil. Jestli jste jiného názoru, víte kde jsou dveře." Nastává chvilka ticha, když Reybow se znovu rozmluví. „Výborně. Agentka se jmenuje Sage Rodriguez." „Pane se vší úctou, jste si jistý, že jí udržíme mimo nebezpečí?" Muž se rozhodně podívá na člověka s otázkou a klidně mluví. „Víte, jde o to, že to mi nesvedeme, vše je jen na ní. Jediné spojení, jaké budeme mít je přes jednoho z našich překupníků. Kdokoliv jiný by se k ní chtěl přiblížit z našeho odvětví, by ohrozil celou akci a její život." „Kdo by přistoupil na takovou práci. Je to skoro sebevražda. Tohle vám nemohlo velení povolit." Poví s obavami jedna z přítomných žen. „Slečno Rodriguez?" Zvýšeným hlasem zavolá Reybow. Sage vchází do místnosti. „Tato mladá dáma. Drazí přítomní, odteď pro vás a všechny ostatní, váš cíl, vaše největší priorita, slečna Sage Rodriguez, nyní ji však oslovujte pro tuto akci Shale Caves."