11. Kapitola

33 1 0
                                    

Z pohledu Ayse

Uklonila jsem se a babička ke mě při stoupila mě objala. Ayse jak se máš? Zeptala se mě babička. Dobře řeknu. Ayse vidím že jsi poslední dobu smutně a myslím si že je na čase ti najít nějakýho ženicha. Řekla babička. Jenže se mi rozbušilo srdce a slzy v očích. Mlčím a cítím se že se mi zpomaluje dech a srdce mi buší. Po chvilce jsi kleknu a prosím aby mě nevdávali že nikoho zatím nechci a začnu brečet. A babička odejde a já brečím v kleku. Stanu a běžím ke stolu a hned to píšu Robertovi když to do píšu. Zavolám Sádiku. Hned příjde. Ano sultánko a ukloní se dej poslat tenhle dopis Princi Robertovi. Sádika je moje důvěrnice jí můžu říct vše.

Z pohledu Armin

Armin nevadí. Řekla mamka. Uklonila jsem se a odešla jsem do své komnaty. Když stoupím do své komnaty. Uvidím že mám truhlu a dopis na posteli. A hned otevřu dopis a vidím že je to od Billyho. Čtu jsi co mi píše. Sultánko tvoje oči jsou jak dva nejkrásnější drahokami zamiloval jsem do tvýh očí, do tvého úsměvu do tvé krásy. Jsi krásná jak ta nejkrásnější růžu. Moje srdce tluče jen pro tebe. Když jsem tě sultánko poprvé uviděl hned jsem do tebe zamiloval, srdce se mi rozbušilo jako kdyby měli vyskočit, moje oči se od tebe nemohli odtrhnout. váš princ Billy. Když jsem dopis do četla slzy mi začali téct po tváři. Podívám se do truhli. A je tam rudě červená růže, Billyho obrázek v rámečku a kapesníček s vyšitým billyho jmeno, vedle jmena vyšitá růže a dva řetízky jeden měl modrý srdce a druhý červený .

Pokračování příště....


SultánkyKde žijí příběhy. Začni objevovat