I Love Her! - Demi Lovato (CZ)

Part VIII.

Nahoře máte další písničku <3 děkuji za 250 reads. I love you <3 jdeme na další díl!

Z pohledu Demi

Když jsme vysadily Denise u domu, vyrazily jsme ke mně a šly jsme rovnou domů.

"Chceš něco?" zeptala jsem se. "Ano čaj, děkuji." usmála se ale byla velmi skleslá.  Její pohled mluvil za vše. A hlavně její zranění. Modřina, která pomalu vyprchávala, byla stále pořád nejjasnější na celém obličeji. Vypadala zraněná i psychicky, což se nedivím. Doma musela mít peklo.
"Jsi v pohodě?" zeptala jsem se a nahodila jsem vážný výraz. "Jo, díky." usmála se, ale bylo vidět, že falešně.
Celou tu dobu když jsem vařila čaj a kafe se dívala do země a ani nepromluvila. Ruce měla založené na nohou a celá se klepala. "Elis, řekni mi pravdu, co se ti stalo.?" starostlivě jsem se zeptala. Pomalu se nadechla, začaly jí stékat slzy po tváři a připravovala se mi něco říct. "Víš, otec mě jenom nebil, ale.." v té chvíli mi to asi došlo. "Dokonce mě i znásilnil." V tu chvíli jsem se zarazila a stála jak přikovaná. Nevěděla jsem co říct. Nevěděla jsem jak pomoct. Jako bych v té chvíli ztratila duši. "Co-že?" řekla jsem. Spustily se jí slzy jako vodopády a začala se třást ještě víc. Šla jsem k ní a silně jí objala. Zatímco brečela, hladila jsem jí po zádech a uklidňovala její zrychlený tep a dech.

"Napustím ti vanu, dobře? Musíš se uklidnit a uvolnit, takový stres není vůbec dobrý. Pojď" chytla jsem jí za ruku a vedla jí nahoru do koupelny. Posadila jsem jí na stoličku a začala napouštět vanu. Dala jsem jí dovnitř i pěnu. "Umyj se, uleví se ti, zvládneš to?" zeptala jsem se. Jen přikývla a já zavřela dveře. Ještě jsem chvíli stála přede dveřmi a pak se rozhodla jít dolů.

Sedla jsem si s kafem na pohovku a pustila TV, kterou jsem stejně absolutně ignorovala.

Proč? Proč se to děje zrovna jí. Ta, která nic nezmůže oproti okolnímu světu. Alespoň dali toho hajzla někam do ústavu. Takový "člověk" patří za mříže. Na doživotí. Ať zhebne.

Pomalu jsem dopíjela kafe a pořád nad tím přemýšlela. Přišel ke mně Andy. "Copak zlatíčko? Panička teď nemůže. Chceš jít ven? " Alespoň ten pes mi dokáže na chvíli zvednout náladu. Přemýšlím, že bych si taky pořídila pejska.

"Elis?" zavolala jsem. "Jo?" ozvala se. "Půjdu s Andym na chvíli ven, dávej na sebe pozor!" "OK."

Vyrazila jsem ven. Šla jsem po chodníku který vedl do centra. Santa Monica je velké město, takže se sem stěhují mladé rodiny s dětmi. Když jsem přecházela silnici, všimla jsem si pár holek které na mě koukaly. Rozběhly se ke mně a zeptaly se na podpis a fotku. "To je tvůj pes?" zeptala se jedna z nich. Usmála jsem se. "Nene, to je mé kamarádky. Hlídám ho." "Aha, a moc děkujeme za fotku." vykřikla jedna. Mám moje fanoušky, neboli Lovatics moc ráda. Hodně mě podporují a jsem jim za to vděčná.

Když jsem se vracela domů už se začala zatahovat obloha. Byl krásný západ slunce. Otevřela jsem dveře a rovnou i zamkla. Andyho jsem odepla z vodítka a odběhl. Šla jsem se podívat do koupelny, jestli tam Elis ještě je. "Elis? Jsi tam?" nikdo se neozval. Vrátila jsem se dolů a tam ji zahlédla. Stála tam opřená i linku a něco dělala. Přišla jsem a opřela jsem se o futra dveří. Založila jsem si ruce na hrudník a dívala se na ní. Celou tu dobu jsem se usmívala. "Takhle šťastnou jsem tě ještě neviděla." znovu jsem se usmála. Prudce se otočila a pak se z vylekaného výrazu stal výraz šťastný. "Jo, ta vana mi dost pomohla díky Dems." Měla na sobě černé volné triko a šedé kraťasy. Vypadala božsky.
"Co děláš?" zeptala jsem se. "Tvoje oblíbené palačinky." "Jak víš že je mám ráda?" začala jsem se smát."Demi, jsem lovatic. Víme o tobě úplně všechno. Kdy chodíš spát a kdy vstáváš. Co máš nejraději k jídlu a pití. Prostě všechno. " "A kde se to dozvídáte?" "To je tajný." usmála se a na nos mi dala šlehačku. "El!!" začala jsem si jí sundavat a pak jsme se začaly smát.

Z pohledu Elis

Několik vteřin jsme na sebe zíraly a nakonec jsem uhnula pohledem. Ona mi ale pohled vrátila tím že mi chytla bradu. Přiblížila se ke mně blíž a naše rty se málem dotkly. Byl to nepopsatelný pocit. Chtěla jsem aby tenhle moment byl nekonečný. Po chvilce mi zašeptala do ucha: "Jdeme jíst." a usmála se. "Demiiiiii! Nesnáším tvoje provokování!" "Jak víš že ráda provokuju?" "Lovatics Demi, Lovatics!' zvedla jsem se a dala jí pusu na nos, kde ještě před chvíli měla šlehačku.
Když jsme dojedly, chtěla jsem jít spát. "Jdu spát Demi, dobrou." mířila jsem si to na gauč. Už jsem se pomalu ukládala ke spánku když mě najednou Demi chytla za ruku. "Vůbec jako, jdeš spát ke mně.!" "Tak jo, jak chceš, nechtěla jsem tě otravovat." "Ty a otravovat? Nikdy. Pojď prosím tě." začala se smát a táhla mě k sobě. Vešly jsme dovnitř a ona zavřela dveře. V té chvíli jsem se cítila hodně divně. Posadila jsem se na postel. "Lehni si ne? Ta postel tě neukousne!" smála se Dems. "Jo ale tak já nevěděla jestli si mám lehnout. Vždyť je to tvoje postel!" řekla jsem. "To co je moje je od teď i tvoje." řekla svůdným hlasem a nakonec se provokativně usmála. "Půjdu se ještě umýt, zatím si lehni" Přišla ke mně a dala mi pusu do vlasů.
"Hned jsem zpátky" pomalu jsem usínala.

Z pohledu Demi

Zatáhla jsem jí k sobě do ložnice. Šla jsem se ještě umýt a když už jsem byla, viděla jsem jak usnula. Ležela čelem dovnitř postele a byla tak cute.
Musela jsem se pousmát. Ta holka mi zamotává hlavu čím dál víc. Ale mám jí hrozně ráda. Snad se mi zdá že k ní něco cítím. Něco víc. Něco daleko většího než je přátelství. Avšak bych se vztahem měla ještě počkat. Ještě jí lépe poznat. Chápete mě.
Zapomněla jsem si vyčistit zuby takže jsem se vrátila a vyčistila je. Pak jsem si lehla naproti ní a už spala. Byla zachumlaná jako kdyby mrzlo. Ale byla strašně krásná a roztomilá.
Takhle jsme obě usly.
Spolu.
Kéž by to bylo navěky.

Další díl <3. Dneska jsem to sepisovala na dvakrát jelikož můj telefon stojí za starou belu. K vánocům bych snad mela mít novy phone tak aspoň něco. Ale....doufám že se vám part líbila :) teď je to takový volnější...ale snad brzy přijde nějaká zápletka nebo něco. Zatím ahoj a díky za vote a koment a reads <3