Čau, jmenuji se Mitch po pár letech jse mi konečně povedlo odinstalovat NoEnd House ale jsem tu, abych vám napsal o zkušenosti, kterou jsem měl. Nevím, jestli je to paranormální, nebo jakákoli slova lidé používají k nazvání nadpřirozených jevů, ale potom, co mě ta věc navštívila, tak v to všechno věřím.Týden poté, co jsme se přestěhoval k mému bratrovi Edwinovi poté, co byl můj dům zabraný, jsem dokončil vybalování. Edwinovi se ten nápad líbil, konečně jsme se viděli po deseti letech, takže jsem byl také nadšený. Usnul jsem brzy poté, co jsem přijel. Po týdnu jsem slyšel ráno venku nějaké šustění. Myslel jsem si, že to byl mýval či kuna, a tak jsem to ignoroval a snažil se znovu usnout. Další ráno jsem o tom Edwinovi řekl a souhlasil se mnou.
Další ráno jsem ale slyšel, jako by někdo otevíral moje okno a hlasité bouchnutí, jako by někdo vkročil do mého pokoje. Vstal jsem a rozhlédl se po pokoji, ale nic jsem neviděl. Později pak Edwin upustil svůj hrnek s kafem, když mě uviděl. Přitáhl nejbližší zrcadlo a já se taky uviděl. Měl jsem na tváři obrovský šrám.
Poté, co mě převezl do nemocnice mi doktor řekl, že jsem musel být náměsíčný, ale potom mi ukázal něco, z čeho mi ztuhla krev. Zvedl mou košili a odkryl tak zašitý řez, kde by měly být moje ledviny. Zíral jsem do jeho očí, moje oči vytřeštěné. "Nějak jste ztratil vnoci jednu ledvinu. Ale bohužel nevíme jak. Promiňte, Mitchi." řekl mi doktor.
Další noc se stal zlomový bod. Okolo půlnoci jsem se vzbudil a spatřil jsem něco opravdu strašného. Zíral jsem do tváře postavy s černou mikinou a tmavě modrou maskou bez nosu nebo úst, jak na mě kouká. Věc, která mě na tom děsila nejvíc bylo to, že to nemělo žádné oči. Jen prázdné oční důlky. Také té postavě z očí kapala nějaká černá látka. Popadl jsem kameru ze stolku a rychle pořídil fotku. Poté, co jsem to vyfotil, se na mě postava vrhla a pokusila se mi otevřít hrudník a dostat se mi tak k plícím. Zastavil jsem to kopnutím do obličeje. Jak jsem vyběhl z pokoje, popadl jsem i svojí peněženku. Mohl bych potřebovat peníze. Vyběhl jsem z bratrova domu do temné noci. Nakonec jsem doběhl do lesa blízko Edwinova domu a zakopl jsem o kámen.
Upadl jsem do bezvědomí a probudil jsem se v nemocnici. Můj doktor vešel do místnosti. Ten stejný, který mě vyšetřoval dříve. "Má dobré zprávy, ale i špatné zprávy, Mitchi." doktor začal. Dobrá zpráva je, že máte jen drobné poranění a vaši rodiče si vás brzy vyzvednou." Oddychl jsem si s úlevou. "Špatná zpráva je, že váš bratr byl zabit ně....čím. Promiňte."
Moji rodiče mě vzali zpět do Edwinova domu, abych si zbalil zbývající věci, což jsem rychle udělal. Když jsem vstupoval do mého pokoje, měl jsem strach, ale zůstával jsem v klidu. Popadl jsem svojí kameru pozastavenou na nějakém snímku. V chodbě do mého pokoje jsem viděl Edwinovo tělo ležící na zemi a vedle něj něco malého. Zvedl jsem tutoupil do auta rodičů, aniž bych si všímal Edwinovy mrtvoly. Podíval jsem se pořádně na tu věc, kterou jsem zvedl a málem jsem se pozvracel. V ruce jsem držel mojí ukradenou, napůl snědenou ledvinu a byla na ní nějaká černá látka.