Who are the Marauders? (HP fanfikce)

Kapitola 31// Nečekané setkání

Kousek ode mě, u stánku s pizzou a párky v rohlíku, jsem uviděla celou skupinku Pobertů. Remus s několika novými jizvami v tváři, pravděpodobně po dalším úmorném úplňku, James opírající se o vozík se všemi zavazadly (určitě pospával) a Sirius, který si společně s Peterem kupoval pěkně nezdravě vypadající pizzu.

Nenápadně jsem se k nim připlížila. 

„Jamesi!" skočila jsem na něj s nadšeným výkřikem. Zmateně se začal rozhlížet na všechny strany a teprve, když mu došlo, že na něm ležím rozmáznutá jako moucha, se začal smát.

„U Merlina, Laro," protočil se smíchem oči, „nemusíš na mě hned skákat. Čekali jsme na tebe."

„Ty jsi spal a ostatní se cpali jídlem," ušklíbla jsem se na všechny. Otočila jsem se na tmavovlasého Siriuse, který si znovu kousl do sýrové pizzy.

„Čau, Blacku."

„Nazdar, Stoneová."

„Remusi! Petere! Chyběli jste mi, Vánoce byly pěkně náročný," povzdechla jsem si a zkřivila obličej při vzpomínce na Toma Riddla.

Seděli jsme u malého stolečku a povídali si o Vánocích. Já jsem povídala hlavně o návštěvě Madison, ale moje super povyražení s nejznámějším černokněžníkem jsem trochu vypustila. Lhala bych, kdybych řekla, že jsme spolu nakupovali dárky.

„A jak to teď bude s Lily?" přeměřila jsem si Jamese a napila se svojí třešňové coly. 

„Těžko říct, trochu se bojím, že si to přes Vánoce rozmyslela a bude mě zase odmítat. Asi jí vadilo, že jsem jí svojí lásku vyznával veřejně," uchechtl se. 

„To ti došlo brzo," zakroutila jsem pobaveně hlavou, „prostě se chovej přirozeně."

„Teď je řada na mě, abych ti našel nějakýho kluka," pronesl rozhodně James, jako by mi tím gestem měl oplatit mojí radu na jeho vztah s Lily. Málem jsem vyprskla pití a stačila na něj zděšeně vyvalit oči. Remus a Black si vyměnili tázavý pohled.

„Spadl jsi z višně? To, že si s Bellou uspořádáme čajovej dýchánek je realističtější." 

Představa Bellatrix s čajovým hrníčkem („Ještě trochu malinového čaje?") mě docela pobavila. Sama jsem se nad tím zasmála, ale James zakroutil hlavou. 

„Myslím to vážně. Dala jsi mi radu s Lily, takže ti to dlužím." 

„No to je sice supr čupr, ale oplatit mi to můžeš i jinak," znovu jsem se napila ze skleničky, „třeba tím, že už tuhle blbost nikdy nezmíníš. Já svoje vztahy zvládám."

James zvedl ruce na obranu a protočil oči.

„Fajn, dohazování nebude.  Ale neříkej, že jsem ti to nenabízel." 

„Tak se mi to líbí."

Nádraží King's Cross bylo překvapivě prázdné. Sem tam přeběhl nějaký zmatený turista s několika brašnami, ale u stánku s občerstvením v nádražní hale jsme seděli jen my. 

„Náhodou Reme, co ta tvoje brunetka z Křiklanova večírku?" nadhodila jsem zamyšleně. Remusovy tváře nabraly růžové barvy, právě mě nejspíš proklínal.

„Jasně, baví se spolu už od minulýho roku," přitakal Peter. 

„Uhm, jmenuje se Kayla. Ale jenom se bavíme," nervózně se podrbal na zátylku.

„Jasně," mrkla jsem se smíchem, ale on jen prosebně naklonil hlavu. 

„Laro!" 

„Fajn, fajn."