Přes den se ve škole nedělo nic, ale pak nastal čas obědu. Došla jsem do skříňky a dala si tam učebnice. Šla jsem do jídelny, vzala si tác a jídlo ani sem nevnímala co máme. Viděla jsme je sedět u jednoho stolu Martha se zvedla a šla si pro pití kolem mně, Martha "Jestli chceš můžeš jít k nám" Niki "Jo super tak jo". Došly jsme spolu ke stolu a sedly si, Martha "Lidi neva vám zě s náma bude sedět Niki?". Všichni zakývali hlavou zě jim to nevadí jen Steve zase nic nedělal. Po obědě sem šla zpátky ke skříňkám, přiběhla za mnou Martha "Hele promiň zě jsme si o tobě povídali" Niki "Klid to je vpohodě" Martha "No tak dobrý lekla jsem se zě jsme tě urazlili" Niki "Né dobrý" Martha "No tak dobrý ahoj musím kluci na mně čekají" Niki "Ahoj"
....doma...
Přišla jsem domů, nikdo tam nebyl. Šla sem k sobě do pokoje, zadivala jsem se na vzpomněla si na Stevea, chybí mi hrozně moc byli jsme šťastní a pak najednou tohle. Lehla sem si do postele a radši usnula musela sem pryč z reality. Alespoň doufám zě tohle je realita...
