ALERT! ONLY 15+
******
Bylo 22. srpna roku 2016 a já s Vadimem jsme za sebou měli dost náročný den. Natáčeli jsme náš první společný film ,,Return of watchdogs".
Všichni ostatní už jeli domů, ale my dva jsme zůstali kvůli úpravě scénáře.
***
,,A tady bych to ukončil," zapíchl jsem tužku na konec řádku ve scénáři. ,,Fajn, to by šlo," pokýval hlavou Vadim a zívl si. ,,Hele, dneska bych už domů nejezdil. Zabalil bych to a přespal v autě, co říkáš?" zeptal se mě. ,,Jo, dobrej nápad, tak já sbalím kamery a sklopím sedačky..." navrhl jsem a začal kamery balit do kufru. Vadim zatím složil světla a všechny ostatní věci, které tu zbyly. Když jsme měli hotovo, už byla tma a opuštěnou cestu, na které jsme parkovali, osvětloval jenom měsíc v úplňku. Za normálních okolností bych na něm zůstal viset pohledem minimálně půl hodiny, ale začal foukat studený vítr a byl jsem taky dost unavený, takže jsme si s Vadimem rychle vlezli celí zmrzlí do auta. Ještě předtím jsme ale stihli udělat si selfie na instagram, protože, jak jsme si oba všimli, naše bíle obarvené vlasy ve světle měsíce vypadaly naprosto úchvatně.
Konečně jsme si oba lehli na nepohodlné sedačky dodávky. Už jen ta představa, jak z nich druhý den budu rozlámaný, mě bolela. Myslel jsem, že Vadim usnul, ale tu najednou ticho prořízl jeho hlas: ,,Adame?" ,,No?" ,,No... Vlastně nic, nech to bejt," řekl a otočil se ode mně na druhou stranu. Předem musel vědět, že nic mě nedokáže naštvat tak, jako když někdo něco nakousne a nedořekne to. ,,Tyvole! Víš jak to nesnášim!" zahrál jsem vzteklého a Vadim se začal smát. ,,To je jedno." ,,Ne, to teda není!" začal jsem se hádat už taky se smíchem. ,,Ne," odsekl Vadim při dalším záchvatu smíchu. ,,Dělej, ty svině, vyklop to!" bouchl jsem ho pěstí do ramene. ,,Tak já jsem svině jo?!" vrátil mi ránu a oba jsme se složili v dalším záchvatu. Ani vlastně nevím, čemu jsme se to smáli. ,,Jo, to teda jsi!" naposledy jsem ho bouchl a musel jsem se posadit a zhluboka dýchat, abych se zase nezačal smát. Připadal jsem si jako nějaká pitomá pubertální holka. A najednou mi to přišlo strašně divné. Teda, ne, že bych se s ním ze srandy nepral, ale tohle bylo jiné, sakra hodně jiné.
,,Jenom jsem se chtěl zeptat..." řekl a odmlčel se. ,,Na co?" řekl jsem, když jeho odmlka trvala dost dlouho. Atmosféra mezi námi byla napjatá a hustá. ,,Přemýšlel si někdy nad tím, jaký to je spát s klukem?" vypadlo z něj nakonec. ,,Cože? Eehmm..." odkašlal jsem si ,,..ne," zněla moje konečná odpověď, na jejímž konci jsem ale nepřirozeně zvedl hlas, a tak to možná vypadalo trochu jako otázka. Přitiskl jsem se co nejvíc do rohu auta, protože on už se posadil taky a já najednou chtěl být co nejdál od něj. ,,Já jo.." řekl po chvíli a při pohledu na mně si rukou projel vlasy a nasadil takový ten balicí úsměv. Tohle gesto jsem u něj zpozoroval pouze, když se v klubu snažil nabalit nějakou holku. Docela si protiřečím, když říkám, že nabaloval holku a přitom se mi teď tady přiznal, že přemýšlí nad tím, jaký to je píchat s klukem. Zježili se mi chlupy na rukou a zmohl jsem se na jedinou odpověď. ,,Aha..." řekl jsem a snažil jsem se koukat kamkoliv jinam, jen ne na něj. ,,Klid, bro, dělám si prdel!" šťouchl mě špičkou nohy do holeně a to mě donutilo se ještě víc stáhnout do kouta. ,,Ty seš ale č*rák," uchechtl jsem se falešně, ale dál už jsem se k tomu radši nevyjadřoval.
Oba jsme si k sobě lehli zády, jakože už jdeme spát, ale já usnout nemohl. Z toho rozhovoru jsem měl fakt špatný pocit. Sice řekl, že to byla prdel, ale stejně mě to všechno hrozně znervóznilo. A jak si prohrábl ty vlasy, ten úsměv, co to jako bylo? Hned, jak mi to řekl, jsem měl prásknout dveřma a zmizet od něj co nejdál. Tak proč jsem to neudělal?
ČTEŠ
Why 15+ [VADRAIL] FF
FanfictionYoutubeři Vaďák a Vidrail společně založili projekt White raven, na kterém usilovně pracují. Co když se mezi nimi ale stane něco, kvůli čemu ve své práci nebudou moct dál pokračovat a budou se navzájem nenávidět? *** ,,Adame," zaslechl jsem najednou...