Sousedka/ One Direction

11 kapitola

Ráno jsem vstala oblékla jsem si klasický kraťasy a tílko. Vlasy jsem si dala do klasického culíku a vzala si batoh s učením a šla jsem dolů, kde jsem se v kuchyni vrhla na snídani a v čas jsem vyšla ven kde už čekal Harry v autě. Rovnou jsem bez přemýšlení nastoupila. "Ahoj díky za ten odvoz" zasmála jsem se a dala si batoh na zadní sedačku. "Ahoj není zač" usmál se, a začal řídit. "Za dva dny s kluky musím odjet nechtěla by jsi jet s námi? Podívat se do Londýna a tak?" navrhl mi s úsměvem. "Dobře, ale jestli ti paparazzi začnou psát o tom, že jsem tvoje nová přítelkyně a takovéhle věci tak se neznám" ušklíbla jsem se pobaveně. "Tak jo alespoň bude sranda" zasmál se. "no jak pro koho co?" usmála jsem se "pro mě určitě" poznamenal s úsměvem. "Já tam nechci" povzdechla jsem si když Harry zastavil před mou školou "Smůla musíš tam jít" zasmál se provokativně. "Bych bez tebe nevěděla" řekla jsem a dala oči v sloup "Že jo? Beze mě by jsi to nezvládla" usmál se vítězně "To určitě ty egoisto" ušklíbla jsem se "Dobře no v kolik končíš?" zasmál se "v půl druhý" usmála jsem se. "Dobře egoista tě vyzvedne a vezme na piknik" řekl. "Tak se budu těšit ty můj egoisto a už budu muset jít přeci jen nechci přijít pozdě navíc už takhle sem všichni koukají" poznamenala jsem. "Tak ať koukají a při nejhorším tě omluvím u učitelky" zasmál se. "To bude omluvenka roku" zašklebila jsem se "Tak to je samozřejmý že jo" zasmál se a já si vzala ze zadní sedačky tašku, a otevřela dveře. "Tak odpoledne ahoj" usmála jsem se a vystoupila. Všichni na mě upřeli zrak dokonce i kluci kteří  patří mezi takový ty o které by se prala kdejaká holka krom mě. "Ahoj užij si to" zasmál se a já ho zabila pohledem a zavřela dveře a on odjel. Usmála jsem se, a vyrazila do třídy. Sedla jsem si do své lavice, a kolem mě se utvořilo kolečko mých spolužaček. "To byl fakt Harry Styles?" vyhrkla jedna "Ehm jo byl" řekla jsem v klidu "Jak jsi ho přesvědčila aby tě odvezl do školy?" zeptala se další. "Nijak sám se nabídl " řekla jsem, a zazvonilo na hodinu za což jsem strašně ráda přeci jen jsem nechtěla odpovídat na další otázky.

Harry:

Jel jsem pro Jess o hodinu dřív s tím, že jsem ještě nakoupil věci na piknik přeci jen doma je toho díky jednomu nejmenovanému Iru, který sežere na co přijde dost málo. Nakonec jsem zaparkoval před Jessici školou a vylezl z auta o které jsem se opřel a čekal než vyjde. Najednou bylo půl  a začalo vycházet dost holek a kluků a Jess vyšla společně s nějakou holkou od které se pak oddělila a šla za mnou. "Ahoj tak co škola?" zasmál jsem se "Ahoj hele celkem dobrý, ale ty jsi to měl lepší jsi se válel na gauči a to bylo vše" zasmála se. "Tak se vykašli na školu  a taky se vrhni na pěveckou kariéru" poznamenal jsem a otevřel jí dveře. "Něco mi říká, že bych skončila dřív než bych stihla začít" řekla vážným hlasem a já si nasedl do auta. "A proč prosím tě?" zasmál jsem se. "Protože můj zpěv je hroznej" pousmála se "vždyť zpíváš hezky a moc dobře víš, že jsem ti to říkal ještě tehdy než mě znal celý svět" řekl jsem jí a ona přikývla. "Jo ale nebudu riskovat můj život kde chceš vlastně udělat ten piknik?" změnila téma. "Napadlo mě že na našem místě nemyslím to v tom lese, ale na té louce jak je tam výhled na celý Holmes Chapel" vysvětlil jsem. "Jo tam je to skvělé nebyla jsem tam od té doby co jsi odjel" přiznala mi. "Tak vidíš budeme tam spolu po tak dlouhé době" usmál jsem se.

tak další kapitola je na světě :) snad se vám líbí <3