Poor unfortunate souls

Prolog

Sedl jsem si do lavice s pocitem, že tohle bude obyčejné pondělí a normální první hodina matematiky. Samozřejmě jsem jako vždy neměl pravdu. Jen co jsem si sedl do lavice, zazvonilo na hodinu. Povzdychl jsem si. Nenávidím matematiku. A mít jí ještě hned první hodinu v pondělí? Peklo. Do třídy vešel profesor na matematiku. Pozdravil nás a hned se obrátil k tabuli. Vytáhl jsem si mobil z kapsy a sluchátka, abych si mohl pustit písničky, jinak bych to nejspíš nepřežil. Pustil jsem si písničku Smells Like Teen Spirit od Nirvany. Dal jsem si to na nejvyšší hlasitost. Hlavu jsem si položil na lavici, zavřel oči a myšlenkami jsem byl úplně někde jinde než zrovna u matematiky. Zrovna když skončila písnička, tak do třídy vešel ředitel společně i s nějakým klukem. Nebyl to zrovna ředitel, kdo upoutal mou pozornost. Byl to ten kluk. Písničky jsem si vypl a začal jsem poslouchat ředitele. ,,Tohle bude váš nový spolužák. Jmenuje se Tate Toner. Tak snad se s ním spřátelíte" a odešel ze třídy. ,,Povíš nám o sobě něco Tate?" zeptal se ho učitel. ,,To jsme snad v první třídě?" povytáhl drze jedno obočí na učitele. Celá třída se zasmála. Ale já ne. Jen jsem ho omámeně sledoval. Jak může něco tak dokonalého existovat? Učitel si jen povzdechl, zakroutil hlavou a poslal ho, aby si vybral místo, kde si chce sednout. On se porozhlídl po celé třídě a jako naschvál se pohledem zastavil u mě. Rozešel se směrem ke mně a sedl si o lavici vedle. Polkl jsem a radši jsem si pustil další písničky na mobilu. 

 A tímhle to všechno začalo.