Snowflakes

2.| O+C

Clarke

,,Jsou venku, nezbavíme se jich." promluvila jsem směrem k Ontari. Začínala jsem panikařit.

,,Shh, Clarke. Budeme v pořádku."

,,Oni nás zabijí!" zaskučela jsem a sesunula se po studené zdi z kamene dolů.

,,Hej," Ontari si ke mně klekla a nadzvedla mi bradu. I v té tmě jsem mohla vidět její oči, které zářily. ,,Odlákám je, dobře?"

Zavrtěla jsem hlavou na náznak nesouhlasu a začala se zvedat, ale to už Ontari ignorovala a rozběhla se ven z jeskyně.

---

Přejela jsem prsty po písmenkách vyrytých do stromové kůry. O+C. Stála jsem na tom místě jako tenkrát. Tentokrát ale bez obav, že by sem přišel někdo z Trikru a zabil mě, bez strachu, bez ní..

Vytáhla jsem svoji dýku. Chvilku jsem nápis ještě pozorovala a poté jsem ho jedním tahem přeškrtla. Nadechla jsem se, když se za mnou ozvalo prasknutí větvičky. Rychlým pohybem jsem se otočila a dýku hodila po osobě za mnou.

,,Myslím, že potřebuješ ještě trénovat." Echo mi věnovala úšklebek a vytáhla dýku ze stromu, která přistála vedle její hlavy.

,,Myslela jsem, že jsi někdo z Lexiných stráží." Střelila jsem po ní děkovným pohledem, když mi dýku podávala.

,,Nemyslím, že by byla Lexa ráda, kdybys jí zabila pár z jejích mužů." usmála se.

,,Je mi jedno, jestli by se jí to líbilo nebo ne." zamručela jsem a otočila se zpátky ke stromu.

,,Otec se po tobě sháněl," Promluvila a když se po pár sekundách ticha nedočkala odpovědi, pokračovala. ,,Je mi líto Ont-"

Přitiskla jsem víčka k sobě a ruce sevřela v pěsti. ,,Nemluv o ní." Pokaždé, když jsem na Ontari jen pomyslela, bylo to, jakoby se mi do srdce zabodávalo několik střepů.

,,Clarke." Otevřela jsem oči a koukla na Echo, která měla ruku položenou na opasku.

,,Někdo tu je." Kývla jsem směrem k Echo a vytáhla svůj meč. Preferuji spíše luk, ale jelikož jsem nepředpokládala, že ho budu muset použít, nechala jsem ho v Polis. Jaká smůla.

,,Je to jen kluk." oznámila, když jsme se připlížily blíž.

,,Je ze Skaikru. Neměli by být tak blízko u Polis." zamumlala jsem.

,,Měli by jsme se vrátit."

Lexa

,,Heda? Prisa ste hir."

,,Velitelko, králi." Dívka, která stála po boku Roanovi dcery mi věnovala malé přikývnutí.

,,Děkuji, Echo," Roan kývl dívčiným směrem a jeho pohled se zastavil na jeho dceři. ,,Clarke..." Clarke. Přehrávala jsem si to jméno několikrát v hlavě, abych ho nezapoměla. ,,...jsou u Polis?"

Zvedla jsem pohled a zaregistrovala, že na mě všichni hledí . ,,Kdo je u Polis?" odkašlala jsem si a snažila se zamaskovat, že jsem byla celou tu dobu mimo. Samozřejmě jsem si od blondýnky vysloužila protočení očí. Ledově modrých oč- Ne, vážně bych měla přestat takhle přemýšlet.

,,Skaikru se přibližují k Polis, Hedo." odvětil Titus po mém boku.

,,Jsou zde už několik let a nikdy jsme s nimi neměli problémy. Nevidím jediný důvod, proč by to dělali."

,,Chceš tím říct, že lžeme?" Zabloudila jsem očima ke Clarke, která vypadala, že si bude stát za svým.

,,Clarke-" Roan chtěl něco namítnout, ale já ho zastavila zvednutím ruky.

Zahleděla jsem se na chvilku Clarke hluboce do očí a pak jsem se s kývnutím otočila na jednoho z mých mužů. ,,Pošlete nejrychlejšího jezdce do Arkádie."

Nová kapitola je po dlouhé době tu!:D Opravdu se omlouvám, že nevyšla dřív, ale buď jsem neměla vůbec čas, kvůli učení, byla jsem nemocná a podobně :D Doufám, že další kapitola bude delší (a bude dřív:D)