Nejsi zrůda! Ale kocourek. (YAOI)

6.Part Zdrcení

Týden mi utíkal celkem pomalu. Od toho incidentu se Sionem, se Yuu choval trochu divně. Pořád mi vrtá hlavou, proč by se měl Yuu přetvařovat. Byl od toho dne prostě divný. Párkrát jsme se bavili o tom, že by jsme se k němu tedy nastěhovali, ale mě to je stále dost blbé. Řekl jsem to mamce a ta řekla, pouze pod podmínkou, že mu budeme pomáhat v domácnosti a platit mu nájem. Yuu sice chvíli s tím protestoval, ale nakonec svolil.

Konečně už nastala sobota a den naše znovu setkání s Nagim a Zenem. Ve čtvrek se mi ozvali a řekli, že se sejdeme v sedm u baru a rovnou mi řekli adresu, kde se nachází. S Yuuem jsme se domluvili, že k němu přijdu po třetí. Ráno jsem byl jak nějaká holka. Přehraboval jsem se v šatníku a pořád nevěděl, co si mám vzít na sebe. ,,Nishi, co tam furt děláš. U té skříně jsi už minimálně půl hodiny!" Uslyšel jsem mamku, jak na mě křičí, abych jí vůbec slyšel z obýváku. Sakra! Já opravdu nevím, co na sebe. Nakonec jsem zvolil černý kalhoty a červenou kostičkovanou košili s černým tričkem. Abych tam nevypadal jako zrůda, tak jsem si vyndal z šuplíku hnědé čočky. Nechci, aby se mi ještě tam smáli kvůli očím. Vzal jsem ze stolku klíče a vyrazil k Yuuovi.

Rozhodl jsem se jít pěšky, protože to k němu mám asi deset minut. Už jsem byl u jeho dveří. Upravil jsem si vlasy a košili, abych vypadal, co nejlíp a zazvonil jsem. Po chvíli se otevřeli dveře a v nich se objevil Yuu. ,,Ahoj, kocourku..." Políbil mě na čelo a já mu odpověděl. ,,Ahoj..." Vešli jsme dovnitř a zamířili do Yuuova pokoje, kde jsem si lehl na postel. Ta postel krásně voní po něm. ,,Ale, ty jsi dneska nespal nebo proč zase ležíš v posteli?" Vzal jsem si do náruče jeho polštář a začal ho objímat. ,,Spal, ale chtěl bych ještě chvilinku." Švihl jsem zpátky sebou na postel a pečlivě sledoval, každý jeho krok.

Malej... Lehl jsem si k němu a přitáhl si ho. Dal jsem mu pusu do vlasů, na čelo, tvář, krk a pak jsem se podíval do jeho očí s výrazem, jestli můžu pokračovat.

Bylo to příjemné, když mi Yuu dával takhle pusinky, ale dál jsem opravdu zajít nechtěl. Yuu to zřejmě z mého výrazu pochopil obráceně a dál pokračoval. Rukou mi pomalu začal bloudit po zádech a druhou jsem ucítil, že se mi dostal po košili i triko.. Než jsem se nadál moje košile byla pryč a Yuu mi začal svlékat i triko. Ještě před pár dny jsem se toho bál, ale teď se mi to i v celku líbilo. Pomalu se polibky začal dostávat k mému bříšku a jakékoliv místečko vynechal, tak mu hned polibek dopřál.

Byl jsem nejistý. Nechtěl jsem dělat něco, co by se mu nelíbilo a tak jsem nespustil oči z jeho tváře. Vjel jsem mu rukou pod tričko a pomalu se dostával k jeho hrudi. Přitáhl jsem se k jeho kruku a kousl ho do ouška. Nishi vzdychl... To jsem chtěl slyšet. Přejížděl jsem mu rukou po hrudi a zavadil o jeho bradavku,,Zavzdychej mi ještě..." Začal jsem ji mnout mezi prsty a dával mu polibky na krk. ,,Nishi? V pořádku?" Zadíval jsem se mu do očí a čekal na odpověd.

,,J-Jo jsem.." Je to nádherný pocit, jenom jsem se začínal bát, že to jenom tady neskončí. ,,Y-Yuu...to už stačí." Zavzdychal jsem a snažil se ho od sebe odstrčit. Můj hlas měl strašně vysoký tón. Yuu se ode mě odtáhl a podal mi oblečení. Rychle jsem na sebe narval triko a zapnul i košili, ale na konci mi jeden knoflík zbýval. Yuu-kun se mi zasmál, rozepnul znova košili a zapnul ji správně.

Sednul jsem si vedle něho a objal ho. ,,Nishi? Jseš jen můj?" Něžně jsem ho políbil a čekal až vysloví ty tři krásný slova... ,,Jsem jenom tvůj, Yuu-kun." Objetí mi oplatil a přitiskl se ke mě víc. ,,Co budeme ještě dělat? Máme ještě skoro tři hodiny." Zeptal se mě. ,,Mm... Nechceš kouknout na film?"

,,Film zní suprově, na co se koukneme Yuu-kun?" Nejraději bych se asi koukl na nějakou komedii, ale nechám to na něm. Jak jsem se na něj koukl, tak jsem se rozesmál. ,,Čemu se směješ? Něco jsem snad provedl...něco zábavného?" Rozesmál jsem se ještě víc. Nevím, jak se mu to povedl, ale měl nádherně rozcuchané vlásky. Naklonil a upravil jsem mu je. ,,To bylo roztomilé." Uculil jsem se a vylezl z postele. ,,Kdo bude první v obýváku je vítěz." Prohlásil jsem a běžel směrem obývák.