Pořád jsme se bavili.
Pár dní do Vánoc. Šest dní a on se usmíval stejně jako na začátku. On si mě nepamatoval. Byl jsem pro něj nový člověk, který ho chce poznávat a zajímat se o něj. Dozvěděl jsem, že si nepamatoval nic z časového úseku 2 let. To znamenalo, že zapomněl komplet věci o mě, o tom co se stalo a co následovalo. Měl jsem ale za tohle být rád? Nebo jsem mu to měl spíš připomenout?
Už jsem si myslel, že bude všechno v pořádku.. ale oddělením se rozlehl zvuk zběsilé pípání přístrojů. Všude byla červená světla. Zpanikařil jsem, protože se rozběhl personál do jeho pokoje.
A pak vyvezli tělo obalené v prostěradle.
Kéž bych nebyl takový sobec!
ČTEŠ
Vánoční přání ✔
KurzgeschichtenPřání se nemusí týkat jenom těch dobrých přání. Každé vyřčené slovo je silnější než to co uděláte. Proto je někdy potřeba si na slova dávat pozor. 24 krátkých příběhů. Každý den jeden až do Štědrého dne si otevřeme jedno políčko. Hezký cover je od...
