Řidička

Máš padáka

Vešla jsem do mohutné budovy firmy PPS (profesionální počítačová společnost ). Prošla jsem halou, zahnula doprava, poté doleva. Prošla jsem kolem kopírky u které stál Bill a tak jsem ho pozdravila a šla dál. On mi jen nejistě zamával. Asi mu není dobře. Pomyslela jsem si. Došla jsem až na konec dlouhé chodby a vešla do kanceláře a tam si sundala bundu. Jako každé ráno jsem si šla udělat kafe. Vzala jsem svůj  hrneček s nápisem "OPOVAŽ SE NA MĚ SÁHNOUT" a došla do kuchyňky pro zaměstnance.
Zapnula jsem kávovar. Bill tam za mnou přišel. "Mel? Šéf mě pověřil, aby jsem ti něco řekl. " byl celý bledý "Povídej " vybídla jsem ho a zastrčila si vlasy za ucho a chytla teplý hrníček, protože moje prsty byly eště trochu zmrzlé. "Maš... Dostala... Dostala si výpověď " řekl. Hrníček s kafem spadl na zem a rozbil se.  Bill se na něj podíval a pak vyběhl z místnosti. Podívala jsem se na tu spoušť. Kafe se vpíjelo do koberce a střepy hrníčku tam se tam jen tak povalovali. Mísil se ve mě strach a smutek. Co teď budu dělat?  Jak se budu živit?  Nechala jsem to být. Vyšla jsem chodbou ke své kanceláři a snažila se nebrečet. Sebrala si věci a naházela to do kabelky. Oblékla si bundu s rychle jsem se dostala k východu. Až když za mnou zapadly těžké dveře, pustila jsem slzy.
Nasedla jsem do svého červeného BMW, které jsem si ze svého platu mohla dovolit. Takovou práci už neseženu!
Dojela jsem ke svému domovu. Byt v sedmém patře starého paneláku. Za šest hodin přijde můj přítel Tom, který pracuje jako prodavač. Jeho plat nás neuživí, tím jsem si jistá a tak mi došlo, že než si seženu pořádnou práci, musím pracovat za málo.
Rozhodla jsem se na to teď vykašlat a poradit se večer s Tomem. Došla jsem do kuchyně a z police vyndala pytlík brambůrků. Utřela jsem poslední slzu. Sedla jsem si na pohovku a  zhluboka se nadechla.
Vzala jsem si knížku a ponořila se do příběhu mladé krásky Rose, co se zamilovala a utekla s svůdným Joshem. Moc jsem toho ale nepřečetla. Najednou se mi zavřely víčka a já upadla do temnoty...

Stojím v hale firmy PPS všichni se mi smějí a křičí na mě. Hloupá nána, dostala padáka, není dost dobrá... Najednou se u mě objeví Tom. Taky se směje  "Nejsi dost dobrá, jsi k ničem " řekne. Spadnu na kolena a chytnu se za spánky. "Dost... " zašeptám...
Smích je čím dál hlasitější.

Probudí mě prásknutí dveří. Tom přišel domů...