Byla krásná noc ležela jsem ve svém pokoji když v tom jsem slyšela hlasy šla z nich hrůza a pravily:Tilly jdu po schodech.Strašně mě to viděsilo.Dál hlas nic neříkal snažila jsem se být v klidu a podařilo se mi usnout .
Další den:
Další den jsem nikomu nic neřekla myslela jsem že to přestane ale mýlila jsem se den probíhal celkem v pohodě až na to že mi přišlo jako by mě někdo celý den sledoval všude kde jsem se hnula jsem cítila něčí pohled bylo to děsivé.V tu noc jsem tak kolem druhé hodiny ráno slyšela opět hlasy:Tilly jsem na prvním schodě.Opět jsem se videsila stěží jsem usnula. Na další den jsem se zeptala mamky jestli si můžu nechat rožlou lampu která mi stala na nočním stolku.
Odpověděla že ne že je to zbytečné.Uposlechla jsem tedy když se blížil čas spaní šla jsem si lehnout a snažila jsem se usnout.Nešlo to však hrůzou jsem spát nemohla poslouchala jsem tikací hodiny a můj zrak směřoval do tmy.Blížila se druhá hodina ráno a já strachem stuhla začaly se zase ozývat ty hlasy:Tilly jsem na druhém schodě proběhl mi mráz po zádech
Takhle se to opakovalo do té doby než hlas řekl:Tilly jsem na chodbě.V ten moment Tilly začala brečet když se ráno vzbudila šla to vše říct mamce mamka jí to nevěřila Tilly se jí zeptala jestli by nemohla přespat u nich v pokoji.Mamka jí však odmítla řekla:Tilly už nejsi malá holka a sama v pokoji to jistě zvládneš.Hmm odpověděla jsem blížil se opět čas spaní začala se blížit druhá hodina a hlas opět promluvil:Tilly jsem ve dveřích.Byla jsem tak vyděšená že jsem neměla sílu se podívat do dveří.Zapištěla jsem a rozbrečela jsem se došla mamka vzala mě k ní do pokoje ráno jsem se vzbudila šla do školy jako každý všední den.Zase jsem cítila něčí pohled došla jsem ze školy udělala jsem si domácí úkol.Z dnešního dne jsem měla největší strach jsem dnes doma sama mamka má noční blížil se čas jít spát šla jsem si lehnout spat ovšem ne.Honilo se mi hlavou jestli mě chce nebo nechce zabít nebo co po mě vůbec chce přemýšlela jsem dlouho hlasy se ozvaly:Tilly jsem v pokoji.
ZABIL JSEM TĚ!
