Why?

Doma

„Zlato jsem doma!" ozval se ode dveří hlas muže s neposednými havraními vlasy. Ze schodů se ozval dupot tří párů nohou, které se rychle hnaly dolů a ladný tichý krok dalšího páru nohou. „Tatí!" ozvaly se tři děti a vrhly se na svého otce. „Ahoj Harry, zlato" ozvalo se a ze schodů sestoupila žena s ohnivě rudými vlasy a lehce po líbila svého manžela.

„Jdeš právě v čas. Tady James se už zase začal prát s Albem kvůli té mudlovské hře monopoly, protože mu Albus nechtěl dát jakožto pokladník... Cos mu to vlastně nechtěl dát? ...No, však ti to chlapci řeknou sami a Lil to klidně může dosvědčovat, pokud ti to nějak pomůže. Každopádně, já jdu dodělat večeři." řekla žena a odkráčela do kuchyně, ze které se po chvíli začala linout nádherná vůně.

„James si začal první tati!" začal mladší syn. „Ale nezačal, co kecáš?" bránil se starší. „Začal!" ozvala se jejich malá sestřička. „James si chtěl vzít peníze za průchod startem, když jím prošel pozpátku a-" „Ššš... Teď pozor," zašeptal Harry a mrknul s úsměvem na všechny tři děti „chlapci, vaše chování se mi vůbec nelíbí," řekl naoko vážně a pokračoval „myslím si že by bylo lepší, kdyby jste své sestře šli lepším příkladem." dokončil svou řeč a děti se tiše rozhihňaly.

Harry opatrně vešel do kuchyně k Ginny. „Co to bude až to bude?" „Palačinky. Děti o nich pořád básní... Však víš." odvětila žena. „Děti budou palačinky!" zavolal Harry na děti.

Odezvou mu bylo hlasité Hurá a děti se vřítily do kuchyně jako stádo slonů. „Já je chci s jahodovou marmeládou!"„S marmeládou jsou hnusný. Nejlepší jsou s nutellou!"„Mami, můžu si je dát se šlehačkou?"„Já na ně chci taky šehačku. Když může Lil tak proč né já?"„Protože jsi trouba."„To odvoláš!"„Nikdy!"

„Gratuluji ti Harry! Už jsou zase v sobě." řekla nabručeně Ginny. „Promiň Gin, neměl jsem tušení že slovo palačinky způsobí takový poprask." uchechtl se Harry a ryche děti vyhnal z kuchyně a aby je alespoň na chvíli zabavil, pustil jim televizi.

Po chvíli se zase vrátil do kuchyně a začal své ženě klást na krk jemné polibky. „Teď ne Harry." řekla mírně nazlobeným hlasem Ginny a jednou rukou se po Harrym ohnala, jako po otravné muše.

„Co je to s tebou Gin? V poslední době jsi nějaká nevrlá. Můžu pro tebe něco udělat?"„Co kdyby,hmm..." začala Ginny sladkým hláskem, kterým nebezpečně připomínala Umbridgeovou „Co kdyby jsi třeba vypadnul z kuchyně."„Ale Gin..."„Hned!"„Fajn, fajn, vždyť už tu skoro nejsem." řekl posmutněle Harry a odešel z kuchyně za dětma dívat se na animák, který mu výrazně zlepšil náladu a díky kterému téměř zapomněl na to, co se stalo mezi ním a Ginny v kuchyni.

„Jamesi, Ale, Lil, pojďte si vybrat něco, co chcete na ty palačinky!" ozvala se Ginny z kuchyně. Děti byly hned na nohou a po chvíli ve se vracely z kuchyně s plnou náručí všelijakých náplní do palačinek.

Harry se nenápadně vykradl do kuchyně a tenkým hláskem se zeptal „A co já?" Ginny ne něj však hodila jen ledový pohled a odsekla mu že všechno je už na stole a odešla z kuchyně.

-

U stolu panovalo ticho a děti krásně seděly na místě pouze s tím nedostatkem, že tam vůbec žádné ticho nebylo a děti byly v jednom kuse v sobě.

„Jamesi, podáš mi tu šlehačku?"„Ne. A víš proč?"„Ne."„Protože jsi trouba Albe."„To není žádná pravda!"„Ale je!"„Jamesi, podáš mi tu šlehačku?"„Zajisté, na."„Co to je za spravedlnost?! Proč jsi mi to nepodal když jsem si to řekl první?!"„Protože Lil není, narozdíl tady od někoho trouba!„

„Tak a dost!" řekla vztekle Ginny a odkráčela do ložnice.

„Vy jste tomu teda dali." zamumlal si Harry pod vousy a vydal ze za ní do ložnice, zatím co v jídelně stále pokračoval boj o šlehačku.

Ahoj. Doufám že se vám kapitola (i když je krátká) líbila a že tuto knihu dočtete až do konce. Vzhledem k tomu, že mě osobně štvou popisky na konci kapitoly, toto je první a poslední popisek v této knize. 😘 Vaše Wiz.reading.