Why?

Rozhovor

„Gin, zlato, jsi v pořádku?" zeptal se opatrně Harry když vešel do ložnice. „Nech mě být!" vzlikla žena. „Ale notak, Ginny, co tě trápí? Víš přece že mě můžeš říct všechno. Já...slibuju ti, že ať už mi řekneš cokoli, nebudu se na tebe zlobit." řekl něžně a přisedl si k ženě, která se mu rozvzlykala v náručí. „Opravdu?"„Ano slibuji." ujistil ji Harry.

Ginny se pomalu zvedla, upravila se a začala :„Harry, když jsem tehdy odešla od hollyheadských a začala psát pro Denního věštce... Víš říkala jsem si, že by bylo dobré zajet do Bradavic a pozjišťovat tam nějaké informace do věštce a- a narazila jsem tam na Nevilla a... no, s Nevem jsem tam strávila hodně času a když ty se vracíš domů až tak pozdě... Zkrátka vždycky po vyučování jsem zašla k Nevillovi, dali jsme si čaj, poklábosili, sem tam jsme napsali něco, co by se mohlo poslat do věštce a, a..." žena se na chvíli zarazila, aby se mohla vysmrkat a pokračovala:„Harry, já mám pocit že k Nevillovi cítím něco víc... něco víc než k tobě. Já tě mám ráda, ale mám tě zase ráda jenom jako kamaráda a prostě poslední dobou jsem na tebe byla nepříjemná, protože... Prostě mě napadlo, že se na mě nazlobíš a požádáš o rozvod první, protože kdybych o něj požádala jako první já, tak by to pro tebe musel být šok a já jsem prostě nevěděla jak to celé poneseš..."

„To je v porǎdku Gin." řekl Harry a snažil se, aby to znělo co nejněžněji, ale také co nejupřímněji, i když věděl že se mu to moc nedaří, protože Ginny měla pravdu. I když se mu to snažila říct co možná nejopatrněji, byl to pro něj šok.

„Harry! Jak to ale vysvětlíme dětem?" zeptala se Ginny. „Když jim to řekneme společně, tak to možná pochopí." řekl Harry a lehce se na ženu pousmál.

-

Když se Harry s Gin vrátili z ložnice, u stolu bitka o šlehačku utichla z jednoho prostého důvodu - Lily očividně dostala rozum a schovala ji do lednice. Tato skutečnost se dala odhadnout podle spokojeného Lilyina výrazu a z uražených výrazů obou chlapců.

„Děti, kdo jako první uklidí ze stolu, ten dostane jako první zmrzlinu!" zavolal Harry a děti se okamžitě začaly předhánět při sklízení ze stolu. „Teda Harry," špitla Ginny „já se pořád nepřestávám divit. Ty tvoje nápady jsou naprosto stupidní a zároveň geniální."„To jsem celej já. Sice trochu stupidní a přesto velký génius!" ušklíbl se Harry. „No... trochu stupidní a velký génius..."„Tak půl na půl."odvětil Harry a vyplázl na Gin jazyk. „To už je lepší." řekla žena a rozhihňala se.

„Hotovo!" ozvalo se z kuchyně. „Tak pojď." řekl Harry a chytil ženu za ruku. Poté co nabrali dětem zmrzlinu (a ano i při tomto nabírání se strhla další hádka mezi oběma hochy) se šli usadit do obývacího pokoje.

„Společně?" zeptal se Harry své ženy která mu v odpověď stiskla ruku. „Děti s vaší maminkou jsme zjistili jednu věc." začal Harry. „Ten rozbitej vláček mi určitě musel dát pod postel Albus!" ozval se z nenedání James. „Jimmy, mám dojem že o vláčcích se tady bavit nebudeme." řekla jemně Lily. „Určitě víte, že když jste bývali o prázdninách u strejdy Rona, říkala jsem vám, že musím dělat něco do práce. To něco do práce bylo, že jsem dělala rozhovor pro Denního věštce s Nevillem - pro vás samozřejmě profesorem Longbottomem. Jindy jste mě mohli zahlédnout ve škole, protože články o bylinkářství byly velmi oblíbené,....to teď ale není to hlavní co bych vám chtěla říct. Totiž díky tomu že váš tatínek bývá dlouho v práci a na vás jsem jednou musela použít kouzla abych vás odlepila od strýčka Rona - z čehož vyplývalo že se vám u něj opravdu líbí, já jsem s Nevillem strávila opravdu hodně času, začala jsem k němu cítit víc než k vašemu otci."

„Takže jsme usoudili že by stejně němělo cenu dál vést tohle manželství, ve kterém chybí láska z čehož vyplývá, že bude lepší pro všechny, když se rozvedeme. S vaší maminkou se máme pořád rádi ale už jen jako kamarádi, chápete?" dokončil Harry s jemným úsměvem na rtech.

„Takže si myslím že bude dobré pro všechny strany," začal zamyšleně James „když si budu ve škole nosit pytlíky na zvracení pro případ, že uvidím tady mamku, jak se někde ocucává s profesorem Longbottomem." dokončil James, přičemž poslední dvě slova protáhl jak nejvíc to šlo, aby jim dodal na výraznosti. Zatímco Lily nad Jamesovým závěrem jen pohoršeně zavrtěla hlavou a plácla se do čela, Albus měl problém s ovládáním smíchu.

„Tak mám dojem že to opravdu neponesou až zas tak špatně, jak jsem si myslel." ušklíbl se Harry.

„A kde bude kdo bydlet?" zeptala se Lily ustaraně.