Bylo mi tu dobře dokud jsem nepřišel nějaký můž. "Dobrý den,já chci se zaptat,mohla by jste nám to tu nachvíli uvolnit,mi tu natáčíme film"řekne
"aha no dobře"řeknu
"moment vy jste Violetta Castilo"řekne
"ano jsem"řeknu
"a myslíte,že by jste nám mohla pomoct s jednou písní do filmu,nějaká píseň by se hodila,kousek jedné máme,ale není hotová"řekne
"a máte ji tu?"zeptám se
"moment"řekne a odejde,pochvilce se vrací s papírem v ruce.Podá mi ho a já čtu:
Easy come easy go for a minute
I can't keep my hands off you
You're a million dollar bill don't forget it
I wanna spend my time on you
And I've been wondering
From morning to night
Stuck in delirium
I'm losing my mind
Do you feel it?
Do you feel it?
Feels so real, real, real
You're my great escape
Feels too good to give away
And with every breath I take
I can't help myself
I can't help myself
You're my great ecape
I won't let you get away
And with every breath I take
I can't help myself
I can't help myself
Ohhh ohh"Mohu ji dopsat,ale potřebovala bych klavír nebo něco"řeknu
"jé to je náhoda,jeden tu zrovna máme"řekne
"dobře,zavedete mě k němu"řeknu
"rád"řekne a vede mě pryč od té nádhery.Stojíme na cestě a naproti mě stojí černý klavír.Usedám na židli a žačnu hrát a u toho spívat.A pak už to jde samo a já dopisuji slova a melodii písně.Ani se nenaděju a mám píseň hotovo.Dám ji přečíst tomu muži. "Páni to je úžasný,myslíte,že by jste ji mohla zítra nahrát,ale musíte mít ještě nějakého partnera"řekne
"mm dobře,myslím,že to nebude problém a jak se vlastně jmenujete"řeknu
"jé pardón, já jsem Jean Lolipe"řekne
"dobře"řeknu s úsměvem
"takže zítra,na téhle adrese v deset?"řeknu
"ano,budeme tam"řeknu
"dobře,díky"řekne
"není zač,naschle"řeknu
"naschle"řekne a já odchází k mému autu.Nasedám do něj a jedu nejdřív k Leonovím rodičům vyzvednout Sama. "Jé ty už jsi tu"řekne Esme,která mi otevřela.
"Ano,ale jestli budete chtít,nechám vám ho tu i zítra,kolem desáté něco mám a nevím na jak dlouho tu bude"řeknu
"jo rádi,že Chermáne"řekne Esme
"jasně"řekne a já mezitím poskládám kočárek a odnesu ho do auta.Pak se vrátím pro Sama
"zamavej babičce a dědovi"řeknu,samozřejmě že nemává. "Ahoj a děkuju"řeknu
"není zač ahoj"řekne Esme a zavře za námi dveře.Já malého upoutám do sedačky a jedeme domů.Zajedu na příjezdovou cestu a vjedu do garáže.Poté vezmu malého a kočárek a jdeme do domu.Leon stále není doma a to už jsou čtyři.Až teď si uvědomím,jak hrozný mám hlad.Udělám si jen krupici,která je zachvilku.Samovi dávám nalámané piškotky.Oba dva už jsme najezení a Sam začíná zívat a proto jej dám do postýlky,aby si mohl zdřímnout.Já si sednu k televizi a dívám se na film Láska na Kari....
Probrala jsem se a zjistila že je děvět večer.Malý si něco žvatlal v postýlce.Vzala jsem ho a šli jsme nahoru.Kde jsem ho převlékla do pyžama a dala do postýlky.Já jsem se šla osprchovat a zjistla jsem,že má záda,už nejsou tolik citlivá na teplou vodu.Obmotala jsem se ručníkem a vešla do pokoje.Začala jsem se oblékat,když jsem uslyšela otevření dveří,trhla jsem sebou a otočila hlavu,ve dveřích stál Leon a se skřiveným obličejem se na mě díval "co se ti stalo"šeptne
"to už je dobrý"řeknu
"co se stalo?"zopakuje
"před pár dny jsem s opařila vodou ve sprše"řeknu a on se na mě divá s bolestí v očích.A pak vleze do koupelny,pochvíli slyším téct vodu.Já si mezitím lehnu na postel.Je ráno a Leon vedle mě neleží,proto jdu dolů do kuchyně,kde určitě bude.Sejdu schody a jen už slyším odjíždějící auto.Vejdu do kuchyně a do nosu mi hned zavane vůně kávy.Leží u ní vzkaz:
Vio, moc se omlouvám,že i dnes jsem odešel,ale musím něco nutně zařídit. -Tvůj LeonAha,tak ten mi asi v tom videoklipu nepomůže.Moment kolik je?Mrknu na hodiny,kde ručička ukazuje pět minut po deváté.Sakra,vždyť to nestihnu.Rychle do sebe kopnu kávu a jdu i se Samem nahoru.Obleču ho a do tašky dám plenky,mokré ubrousky a podobně.Sama seč rychle obléknu a učešu a jdu dolů.Tam popadnu box do kterého dám malému piškoty a kašičku.Do lahvičky mu naliju čaj.Všechno to dám do auta,připoutám Sama a vyrížíme.Sama předám Esme i s věcma a během toho jsem stihla zavolat Nicovi a říct mu,že jede semnou natočit klip.Naštěstí souhlasil a tak jsem ho po cestě nabrala a jeli jsem.Na místo určení jsme dojeli tak tak.
"Dobrý den"řekne Jean
"Dobrý den,tohle je Nico"řeknu
"Nico moc mě těší"řekne Jean
"mě taky"řekne Nico
"Tak nejdřív kostými,líčení a pak půjdeme točit,řekneme vám co a jak ano"řekne Jean
"dobře"řeknu.A jdeme tedy do maskérny a kostymérny.Oba jsme už oblečení a já i namalovaná.Už víme oco ve videoklipu půjde a co budeme dělat.Celý klip je plný akčních triků,jako jsou skoky,letání a podobně.Je to úžasný.
Je už kolem čtvrté odpoledne a my už pracujeme na posledním záběru,kde s Nicem poletíme vzduchem a pak se budeme líbat.Během natačení jsme měli pauzy na oběd,převléknutí apodobně.
"Hotovo"vykřikne Jean a my s Nicem se už můžeme přesunout do kostymérny a převléct se zpět do svého původního oblečení. Jean pak dojede a řekne: "Skvělá práce,je to bombový,chcete to vidět?"zeptá se
"jasně"řekneme s Nicem a jdeme se podívat.Jeden s lidí co vydeo stříhají nám to přehrajea musím uznat,že je to neskutečný.Konečný výsledek vypadá takto:
Doufám,že se vám líbí :) Moc opět děkuji za hlasy a komenty,potěší :) -Rézi ♥

ČTEŠ
Náš život (Kluk z Madridu)✔
FanfictionPokračování knihy Kluk z Madridu. # 5 v radost 😄 (21.8.2018) # 2 v kategorii violetta (17.2.2019)