White Wolf And Black Dog (Poberti )DOKONČENO

Dopis

Pohled Remuse

Za dva dny začíná škola a jsem strašně napjatej bojím se bojím se o ni .

Co to už jsou to 4 týdny a ještě nepodepsala .Doufám že se jí nic nestalo .To bych si nikdy neodpustil .

Ležím na posteli a přemýšlím o tom snad to bude dobrý jo určitě to bude dobrý .Ne nemůžu takle myslet . Vztal jsem a došel ke knihovně v mém pokoji beru knížku a hned se do ní ponořuju . Od čtení mě ale vytrhne sova . Noco sova . Počkat to je sova a odlétá pryč od našeho domu . Né to ne . Vzdávám a běžím k oknu otevírám ho a rychle vykouknu . Jo mám pravdu je to Sofiina sova malá bílá sova .

Běžím po schodech dolů a trochu se zděsím v obýváku sedí tata a čte dopis za ním stojí máma a cukajíse jí koutky . Přejdu k nim a sleduju je .
,,Stalo se něco?,, ptám se ale nedostávám žádnou odpověď potom otec odlepí oči od dopisu a podá ho mě ja ho vezmu a čtu nahlas

Dobrý den pane a paní Lupinová je nám líto ale vaše dcera již nemůže nadále pokračovat ve vzdělání v naší škole . Vaše dcera již není vítaná v naší škole z důvodu podpálení všech postel stejného ročníku kromě její vlastní tu dokonce přebarvila z růžovo-fialové na zařivě červenou prý proto a není ji cituji ,,To víte moje postel neladila s ostatními postelemy když hořely ,,
Proto ji posíláme vlakem zpět do Anglie kde bude ze 5 dní s pozdravem ředitelka školy .

,,To je úžasný ,,vykřikl jsem a viděl otcův výraz a hned se opravil ,,teda ..to je strašné jak se to mohlo stát ,, uvnitř sebe jsem byl nejšťastnější na světě
,,Ještě dnes požádám Brumbála o přijetí  Sofie do Bradavic a případně o nějakých proti požární opatření ,, řekl táta s malým úšklebkem na rtech a odešel do své pracovny .
Já jsem rychle odešel do svého pokoje kde jsem přemýšlel jak asi vypadá po těch 5 letech .

Pohled Sofie

Koukám z okýnka vlaku nemůžu uvěřit tomu že mě vyhodili vzdyt to byla nehoda chtěla jsem podplatit jenom závěsy jedný holky která mě u oběda schvalovala kvůli tomu že nejsem francouzka . Ale i tak se těším domů tý francouzštini mám už dost .

Strašně se ale bojím bráchy né protože je vlkodlak ale protože se bojím že mě nepřijme zpátky že to nebude jako kdysi kdy jsem mu u přejmenování zpívala aby ho to uklidnilo za to mi byl statečně vděčny ,potom se proměnila na bílého vlka a celou noc byla s ním poté když jsem přeměňoval zpátky jsem mu znovu zpívala při poslední a nejhorší fázi kdy mi už nemohl ublížit .

Achjo no nic měla bych jít spát čeká mě hodně hodně dlouhá cesta domů.