Why?

Pravda

Bylo asi kolem druhé hodiny ranní, když Harry zaslechl ze své ložnice tiché kňučení. Opatrně vešel do ložnice, kde na jeho posteli ležel Draco a svíjel se v peřině. Po chvíli si Harry všimnul že Dracovy pohyby vypadají, jako když se snaží ze spaní před něčím utéct.

„Draco, vzbuď se. No tak. Draco!" šeptal Harry a při tom mladého Malfoye opatrně opatrně hladil po vlasech. Přisedl si k němu na postel a dál se ho takhle snažil probudit, když se najednou Draco posadil tak rychle, až Harry samým úlekem sletěl z postele jako hruška. Když se však znovu posadil za Dracem na okraj postele, začal j němu jemně promlouvat. „Draco, měl jsi zlý sen. Strašně jsi se kroutil."„Díky." odpověděl mírně chraplavě Draco. „Už je ti líp?"„Jo."„Tak já půjdu." Řekl Harry když pomalu vstával, ale Draco ho chytil za nadloktí. „Zůstaň tu se mnou. Prosím." zaškemral. Harry mu na to nic neřekl. Jen si lehnul vedle něj a vískal ho ve vlasech. Draco po chvíli opět usnul.

Ráno se Harry rozhodl, že Draca trochu poškádlí. Vzal si tedy pírko, které mu vypadlo z polštáře a začal svého sousedíčka lechtat po jeho holých nohou. „Ha-ha-ha-harry! Neche-chech toho-ho-ho!" smál se Draco. „Šup. Ven z postele a rovnou pod sprchu. Udělá se ti dobře, ty jeden ospalče!" uchechtl se Harry a táhl Draca za jednu nohu z postele.

Když se Draco úplně probral, zašel se umýt. Harry zatím nachystal snídani. „Copak to chystáš?" zeptal se Draco, když vycházel z koupelny a kolem pasu si ovazoval velký bílý ručník. „Toasty se sýrem, šunkou a rajčaty." odpověděl Harry. Když se Draco převlékl a snědli snídani Harry začal „Víš Draco... mám na tebe otázku. Co všechno z toho co jsi mi jako Mell řekl byla pravda?" „No...  kromě toho falešného jména ano." odpověděl Draco. „A je pravda, že jsi psycholog?" zeptal se trochu kousavě Harry. „Částečně. Totiž... musel jsem se chvíli učit to, jak mudlové myslí. Kdyby je totiž někde napadl třaskavý skvorejš, abych, jakožto lékokouzelník, věděl jak s nimi komunikovat, aby si ještě víc neublížili, kdyby se mi díky neznalosti podařilo je ještě víc vyplašit. Chápeš?"„Jo."

„A teď je řada na mě. To co jsi mi včera říkal že ke mně cítíš. Myslel jsi to vážně?"„Ano."„A bylo by možné zopakovat ten včerejší polibek?" zeptal se vyzívavě Draco. „Ano." odpověděl Harry, v jehož očích se objevily malé jiskřičky a krátce Draca políbil na rty.

„To neplatí. To bylo moc krátké." ušklíbl se Draco a přítáhl si k sobě Harryho blíž. Po chvilce kdy se chtěl Draco vzdálit, si ho Harry přitáhnul zpět a Draco se mírně pousmál, když se Harryho rty vyzívavě pootevřely. Draco výzvu přijal, vniknul svým jazykem na nové území a po chvilince učinil Harry totožné gesto a jejich jazyky vedle sebe tančily v mučivém tempu, které Draca očividně vzrušovalo.

Harry si ani nevšimnul, že Draco už nesedí vedle něj na gauči, ale obkročmo si sedl na Harryho a vjel mu rukama pod košili. „Ty malý provokatére.." pokáral s úsměvem Draca, když se jejich rty opět oddělily.

.
Je 26. prosince. Harrymu se podařilo obestřít Draca matoucím kouzlem tak, že ho pouze mudlové vidí jako toho starého dobrého Mella z paneláku. Draco se s Harrym shodli na tom, že předělové dveře zůstanou vždy otevřené. Harry poslal po sově dárky Jamiemu, Albovi a Lily, ale Vánoce strávil společně s Dracem, od kterého dostal velkého černého chundelatého psa, kterého Harry pojmenoval Sirius a sám dal Dracovi malou sovičku, které Draco nechal její rodové jméno - Kulíšek. Společně se také rozhodli, že se půjdou podívat na zimní Prasinky.
.

„Je to tu pořád stejně krásné..." rozplýval se nadšeně Draco. „Máš pravdu. Nechtěl by ses podívat do lesa?" navrhl Harry. „To by bylo pěkné" odvětil Draco a šli.

Šli jenom po okraji lesa a povídali si o zimě a o letech v Bradavivích, když Draco najednou vykřikl. „Harry! Pozor!" Harry zprvu nevěděl na co že si má dát pozor, ale za okamžik si toho všiml. Velký temně rudý tvor s mohutnými křídly a obrovským žihadlem, které bylo dlouhé asi tři stopy; se řítil přímo na ně obrovskou rychlostí. Než Harry stačil vytáhnout hůlku, pocítil neskutečnou a mučivou bolest v oblasti žaludku.

Když otevřel oči, které před chvilkou kvůli prudké bolesti zavřel, pohled, který se mu právě naskytl, byl přímo otřesný. Ten tvor který zasáhl Harryho, zasáhl i Draca. Ten ležel nehybně ve sněhu, který chytal rudou barvu.

Když se Harry s posledními zbytky sil doplazil k Dracovi uviděl, že Draco má v sobě obrovskou díru, která silně krvácela. Najednou se začalo prudce stmívat, až byla úplná tma a s ubývajícím světlem ubývalo také zimy a bolesti z rány na břiše.

Harry ztratil vědomí.