Příběhy do kapsy

Pes, který mě hlídal z nebe

Mirek mě zrovna vezl na první návštěvu ke svým rodičům, když auto před námi srazilo psa. Mirek sice nadával že už tak máme zpoždění ale na moje naléhání zastavil. Vzala jsem zraněného psa do auta a nařídila jsem Mirkovi ať jede k veterináři. Dorazili jsme k veterináři a tam se Mirek hrozně naštval když se dozvěděl že chci tomu psovi zaplatit operaci a léčení. „Dyť to není tvůj pes je to nějaký tulák a ty za něj zaplatíš operaci dyť to stejňak nepřežije”. V tu chvíli jsem se naštvala.
„ Jsou to mé peníze a mohu si je utraťit jak chci, to v sobě nemáš ani kousek lítosti a pochopení koukni se na toho psa”. „ Tak si vyber já nebo pes”.  „ Pes ” A v tom Mirek bouchl dveřmi čekárny a odešel. To už mě volal veterinář do ordinace. „ Vyšetřil jsem vašeho psa. Má trochu polámané kostí ale to operace z praví pokuť jste ochotná jí zaplatit”. „Ano jsem”. Po čtrnácti dnech stálého léčení a operací jsem si Matýska tak jsem se mu rozhodla říkat mohla vzít domů. Chodili jsme spolu na procházky do parku,cvičili jsme a ďála jsem vše proto aby mu bylo lépe. Po dvouch měsících byl v plné kondici jako normální zdravý pes.
Po deseti letech:
Šli jsme oba spát Matýsek spal v chodbě a já v pokoji. Asi o půlnoci jsem slyšela z chodby takový dlouhý zašteknutí bylo my to podezřelé ale řekla jsem si že jenom třeba Matýsek něco slyšel tak zaštěkal. Ale ráno jsem Matýska našla mrtvého hrozně jsem brečela ale veterinář mě utěšoval že jednou tam musíme všichni a že byl už dost starý a že mu ve psím nebe bude dobře. Domů z veteriny jsem jela autobusem stála jsem na zastávce najednou jsem slyšela zaštěknutí jak jsem se lekla tak jsem uzkočila a v zápětí na to narazilo auto přesně na to místo kde jsem předtím stála. Ten štěkot mě zachránil podivila jsem se a ještě divnější mi bylo že ten štěkot zněl jako Matýsek. Za týden v pondělí jsem jedla v jídelně oběd a zase jsem slyšela ten štěkot, byla jsem z toho trochu nervózní, odložila jsem jídlo s talířem a ani jsem nechutnala a odešla jsem. Druhý den dostaly všechny Salmonelózu a mě se zase kvůli tomu štěkotu naštěstí nic nestalo. Říkala jsem si že vždy když mi hrozí nějaké nebezpečí Matýsek mě ochrání z nebe. Byl pátek večer a já jsem si šla za běhat do parku, do sluchátek jsem si pustila muziku a běžela jsem. Po chvilce jsem zase slyšela ten štěkot sundala jsem si sluchátka a otočila jsem se a v tu chvíli jsem něčím dostala do hlavy. Když jsem se probuďila nějaký muž mě táhl do křoví a zašeptal mi do ucha neřvi nebo tě zabiju a u krku mi držel nůž. V klidu jsem ležela a on na de mnou stál a začínal se ke mě ohýbat, hrozně jsem se začala bát a v tu chvíli vidím jak na muže skáče pes a muž padá na zem. Rychle jsem se zvedla a začala jsem běžet pryč v zápětí na mě někdo začal křičet. „Paní počkejte to je můj pes on ho podrží zavoláme policii a ta si ho odveze pojďte zpátky nebojte se”. Otočila jsem se a tam stál simpatický muž šla jsem k němu a společně jsme zavolali policii.

S Tomášem jsem se dala dohromady chodily jsme společně venčit jeho psa a trávili jsme spolu i volný čas po dvouch rocích jsme se vzaly a od té doby už jsem nikdy neslyšela štěkot Matýska asi pochopil že mám svého ochránce už dóle na zemi.