Normální večer Avengers vypadá asi takto:
Přijdou z mise, pokecají si spolu, napíšou hlášení o misi a potom se rozpustí. Jak to vypadá ale dál? Všichni mají svoje aktivity, ale Tony Stark jich ani moc nemá. Buď po večer něco vynalézal, chodil po klubech, otravoval své kolegy z týmu a nebo si přivedl ženskou na zkrácení času. Dnes se mu však do jednoho z toho ani moc nechtělo a došel si do obýváku ke svému baru pro pití. Jistě. Co jiného by taky dělal, že?
Jeho pozornost však skončila na něčem jiném a zapomněl na všechno kolem sebe. Na nudu i na to, že si šel pro sklenku vodky. Oka pro trochu víc sklenek. Na dlouhém gauči pro hosty seděl Steve a něco si črtal do svého bloku. Nikdy ho tady Tony takhle po večer neviděl a vcelku ho to zaujalo. Kapitán nijak nevnímal okolí kolem sebe a ani to, že přišel jeho rival, co ho umí pokaždé parádně rozdráždit a to je co říct.
Stark nasadil veselejší úsměv a šel za ním. Potichu se za ním připlížil, i když to nebylo ani třeba. Oběma rukama mu sáhl na ramena a vybafl na něj. Steve hlasitě vykřikl a blok mu spadl na zem pod gauč. Tony se hlasitě smál a Rogers na něj upřel vražedný pohled, jakmile zjistil kdo za ním byl. Postavil se a sehnul se pro blok na kreslení a zaklapl ho.
„Moc vtipné, Starku. Co tady vlastně děláš?" zeptal se udiveně blonďák a vypadal nechápavě. Stark se uklidnil a pobaveně pokrčil koutky úst.
„Asi tě překvapím, ale já tu bydlím a mohu si tu dělat, co se mi zachce," nevědomky se zasmál a přilepšil to trochou ega, co do smíchu dal.
„Joooo, vlastně...já zapomněl," protočil Steve otráveně očima a dal se na odchod. Tonymu to nedalo a zastavil mu cestu.
„J.A.R.V.I.S.i, zjisti, kde jsou právě agentka Romanoffová a náš Legolas Barton," promluvil ke svému systému ve věži a Kapitán se zarazil. Nechápal, o co Tonymu jde a ani to vědět nijak nechtěl. Pokoušel se Starka obejít všema způsoby, ale pokaždé zvítězil egoista.
„Jistě, pane. Chcete jejich přesnou polohu?" zeptal se J.A.R.V.I.S. a Tony vykouzlil na rtech nevinný úsměv, aby blonďáka před sebou uklidnil.
„Jen pouze vědět, jestli jsou spolu a co dělají. S tím však počkej, než ti řeknu, aby jsi mi to řekl," odvětil černovlasý a J.A.R.V.I.S. souhlasil.
„O co ti jde, Tony? Proč mi bráníš v odchodu?" zeptal se Rogers zaraženě a zacouval dozadu od miliardáře. Stark ho pobaveně pozoroval a šel nakonec za ním. Ke všemu dobrému pro Tonyho se Steve přerazil o gauč za sebou, kterého si nevšiml a spadl na něj. Tony si pobaveně uchechtl a byl rád, že mu plán vyšel.
„Nudím se," odpověděl mu a šibalsky se usmál. Kapitán se na něj upřeně díval a ke slovu se neměl.
„A?" vyšlo nakonec z vojáka a Stark se usadil vedle něj.
„Dáme si sázku," nabídl mu a úsměvem na vojáka civěl. Rogers z toho nebyl dvakrát nadšený, ale byl zároveň taky zvědavý, o jakou sázku se jedná. Jelikož většinu sázek vyhrál vždycky on, tak nebyl problém se s Starkem vsadit znovu.
„Jakou?"
„Co myslíš...je Widow s Bartonem, nebo ne?" zeptal se Stark Steva a ten nechápavě pozvedl obočí.
„Myslím, že ne," prohlásil Cap a odsunul se víc na kraj gauče, aby nemusel být ve velké blízkosti u miliardáře, který ho v jenom kuse štve.
„Dobře, tak tohle necháme jako perfektní sázku," usmál se Tony a sepnul si prsty na rukou.
„A o co? Co za to, když vyhraju?" zeptal se a oči se mu rozzářily. Tony si uchechtl a pohlédl na blonďáka před sebou. Napadalo ho v tu chvíli hodně věcí, ale nebyly tak zajímavé. Chtěl se pokusit nějak Kapitána zároveň i znemožnit a dobře se z toho pobavit.
ČTEŠ
Sázka - Stony FF
FanfictionJednorázovka na dvojici Stony Nikdy není takové jak se zdá být a to platí o samotném Tonym Starkovi, který nabídne Kapitánovi sázku. Když by vyhrál Tony, určí si pravidlo o kterém bude usilovat, dokud se nevyplní a to se samozřejmě staršímu nebude a...