••• Old memories 3 •••

153 10 7
                                    

••••••••••

Pomalu otevřu bolavé oči a okamžitě je zase zavřu, když mě do nich udeří prudké světlo. Zamrmlám nadávku a zabořím obličej do deky.

Hned na to se, ale okamžitě zarazím v pohybu...jelikož...

Sakra...

Deka...

Kde....

Co...

Kdo....

Následně ucítím mě až moc známou vůni a tichý smích a prudce zvednu hlavu. Střetnu se z Niallovým modrým pohledem a snažím se přes bolest, která mi vystřelí po tom prudkém pohybu do mozku vzpomenout, co jsem vlastně zase vyváděla.

„Dobré ráno Elijah" 

Niall mě pozdraví a já se nezmůžu na nic jiného než na něj prostě jen zírat. Nakonec se proberu z jakéhosi tranzu a sklopím svůj zrak, abych se následně opatrně vyprostila z jeho objetí.

Zamrmlám odpověď a posadím se, nejen proto abych se dostala z jeho blízkosti, ale hlavně proto, abych si protáhla ztuhlé svaly a urovnala si myšlenky, které mi momentálně splašeně běží hlavou. Bolest trochu polevila, ale pořád tu je a já si pomalu a jistě rozpomínám.

Cítím na sobě jeho pronikavý pohled a nakonec se odhodlám otočit a čelit mu. Na jeho tváři se zračí smutek smích, který jsem slyšela po probuzení, jakoby nikdy neexistoval a jeho pohled je plný otazníků. Neudělala jsem to poprvé, ale tohle je poprvé kdy mě tu našel a kdy tu se mnou zůstal.

Jsem to já kdo nakonec sklopí zrak, nejen proto, že se stydím, že mě našel v tom stavu v jakém jsem byla, ale hlavně proto že je to prostě on. Zabíjí mě pohled na něj tady na tomhle místě. Zabíjí mě, že je mi teprve sakra 15 a on je o tolik starší. To co k němu cítím mě sakra mate, nevím jak se chovat nevím co dělat...

„Elijah...podívej se na mě" 

Jeho dotek na mém rameni, jediný malý dotek a mým tělem projede vlna elektřiny. Ne to není dobré odtáhnu se a rychle vstanu což se ukáže jako né moc dobrý nápad. Moje nohy jsou ztuhlé a bolest v hlavě se znásobí a nebít rychlého zásahu Nialla poroučela bych se k zemi.

„Pomalu zlato nebo si ublížíš" 

Cítím jeho ruce na svých zádech a jeho horký dech ve vlasech a do mých oči vstoupí slzy. Jediné slovo a dokonale mě dostane do kolen. Zlato on mi řekl zlato. Kašlu na to sakra kašlu na to, pevně obmotám své ruce kolem jeho pasu a zabořím obličej do jeho mikiny.

Ano tady a u něj je mi dobře, tady se cítím v bezpečí. Všechno špatné jakoby zmizelo, nic kolem neexistuje....ale přesto...všechno trvá jen krátce, když se Niall odtáhne a já ucítím jeho dlaně na své tváři, jeho ruce mě přinutí zvednout obličej a střetnout se z jeho pronikavým modrým pohledem.

„Proč Elijah...proč to všechno děláš...myslel jsem.."

A je to tu zase...otázky tipu proč, nač a z jakého důvodu...

Prudce ho od sebe odstrčím a v jeho tváři se objeví zmatek a snad i smutek.

„Elijah..?!"

„Ne Nialle, víš proč...tak já ti to teda řeknu..." moje srdce buší jako o závod, snaží se mi prorazit hrudník a moje oči se opět plní slzami, těmi nechtěnými slzami...já přece nebrečím...od jisté doby jsem si zakázala brečet...jenže..

„Protože už mě to nebaví Nialle. Věčné to bude v pořádku...věčné ta bolest jednou zmizí...všichni se mě pořád snaží utěšovat, ale já už nechci, rozumíš...už nechci...pořád to bolí a bolet bude, ztratila jsem sakra dva členy rodiny, dva jediný členy rodiny a nikdo a nic mi je nenahradí. Jsem sama a ono to bolí tak moc to bolí. A víš co ještě je mi patnáct, sakra zatracených patnáct a miluju tě, zatraceně já se do tebe zamilovala a to bolí nejvíc. Nesmím tě milovat, nesmím..."

••••••••••

Dívčiným tělem začne otřásat nezastavitelný pláč, když se zhroutí na kolena a následně je vtažena ohromeným Niallem do jeho náruče. Její city jsou jako na horské dráze, je zmatená a neví co dělat.

„Já vím, že se snažíte Ni...vím že pro mě děláte to nejlepší...ale já už nemůžu...nejde to.." její slova se ztratí v dalším záchvatu pláče a on jí nechá ať ze sebe dostane všechnu tu bolest zatím co jí pevně objímá a jeho rty se lehce dotýkají jejích vlasů.

Jeho myšlenky jsou zmatené, a v hlavě mu kolují pořád dokola ty slova. Ona ho miluje... Ona se do něj zamilovala...

Dívčin pláč pomalu ustává a on opět zvedne její tvář a zadívá se do jejího bledého slzami zmáčeného obličeje. Ona jen udiveně pozoruje úsměv pozvolna se objevující na jeho rtech a pak se její svět obrátí doslova naruby, když udělá něco co obrátí dívčin svět doslova naruby....

••••••••••

Moje tělo zamrzne na místě, když ucítím lehký dotek jeho rtů na těch mých. Mám pocit, že je to jen sen, nechci se ani hnout co kdyby se ten sen rozplynul a s ním by zmizely i jeho rty. Jenže on to není sen, ne já opravdu nesním, naše tváře jsou velmi blízko a já cítím jeho teplý dech na svých rtech, jakoby čekal na svolení, jakoby se bál...

„Prosím Ni..." 

Můj prosba je jen lehký šepot, který se odrazí od jeho jemných polštářků, když se tiše zasměje a následně spojí konečně naše rty v tom nádherném prvním polibku....

Od té chvíle už nic nebylo jako dřív....

••••••••••

♥♥♥♥♥♥♥

Komentáře a hvězdičky velmi potěší lásky moje ♥♥♥♥

With big love...

Vaše Nathalii...

Secret love song... N.H.Kde žijí příběhy. Začni objevovat