Návrat

1.2K 95 3
                                    

Harry se vrhnul na Draca a pevně ho objal. „Harry. Myslím že by jsi ho neměl držet tak pevně. Vždyť jsi mu málem vyrazil dech." zasmála se Hermiona.

„Co se stalo?" zeptal se vyjeveně Draco lehce nakřáplým hlasem. Harry s Hermionou se na sebe trochu nervózně podívali. „Chceš to dostávat po lžičkách, nebo to už chceš mít za sebou?" Zeptal se ho nejistě Harry.

„Ta druhá vezre se mi zamlouvá víc. Tak ven s tím." Harry se zhluboka nadechl „Vzpomínáš si na tu rudou potvoru, před kterou jsi mne chtěl chránit?„"Matně si vzpomínám. Proč?"„Totiž... Ona tě zabila."„Cože?!"

Nastalo hrobové ticho. Draco vypadal, jako by měl někdo najednou vykřiknout It's a prank!, nebo Apríl! Nic z toho se však nestalo. „Tak my ti to teda vysvětlíme." Řekla Hermiona a Harry jen souhlasně pokýval hlavou. „Ehm-ehm. Základ už víš. Sice nechápeš, ale víš. Takže Draco... zemřel jsi na selhání a zničení životně důležitých orgánů."

Draco ze sebe strhl peřinu, ohrnul si nemocniční košili a podíval se na svoje břicho, které bylo bez poskvrny. „Jasně a můj otec zbožňuje mudly, že?" poznamenal sarkasticky a protočil oči v sloup. Hermiona ho mírně zmrazila pohledem, ale pokračovala

„Tady Harryho, zatím pomocí lektvaru uspali na několik dní, aby z něj mohli dostat jed té bestie. Jenže, tvého otce, zatím co Harry spal na jeden den propustili z Azkabanu a tvůj otec trval na tom, cituji, že tu na ten pohřeb bude a tečka. Ale nikdo asi nepočítal s tím, že pohřeb bude zahrnovat i kremaci a ..."„No to už je absurdní!" navztekal se Draco.

„Tak to zkrátíme. Víš co je to obraceč času?"„Copak chodím do jeslí? Samozřejmě že vím co je to obraceč času. Kdo by to nevěděl?"„...No výborně, takže by sis asi mohl odvodit, jak to, že jsi zpět mezi námi."„Nemohl. Vždyť jsem zemřel na selhání org-"„Ano (!)" nevydržela to Hermiona

„Ten jed je vlastně jedovatý, jenom ve velkém množství, takže pokud jsem Harrymu odebrala trošičku toho 'jedu', který měl již neskutečné léčivé schopnosti a uzdravila tě jím, tak si snad konečně uvědomíš, jak je to všechno možné." ukončila netrpělivě Mia a hlasitě vydechla.

„Ahá..." V Dracově hlase zazněl náznak náhlého pochopení. „Jedno ale stejně nechápu." ozval se do ticha Harry. „Proč? Proč na nás ta bestie vůbec zaůtočila?" „Přiblížili jste se moc blízko k jejímu hnízdu s vejci, které přirozeně chránila před cizími vetřelci."

„Hmm... To je teda mateřskej instinkt." Zabručel uznalé Draco. „Když už jsme u toho mateřství... Pak mu to řekni Harry. Nechám vás tu zatím osamotě." Řekla a vyšla z pokoje.

„Co mi máš říct?" začal vyzvídat Draco. „Řeknu ti to až doma." Zašeptal Harry a Draco se posadil. „Až doma?" Zaloudil Draco „Vždyť to může být až za týden!" zakňučel téměř zoufale. „Kdepak." Usmál se Harry „Už zítra zlato." Řekl a políbil Draca do vlasů. „Myslím si, zem za chvilku přijde sestra a dá ti nějaký ten lektvar na spaní, aby ti to do zítřka uteklo rychleji." zamumlal Harry Dracovi do vlasů a šel si lehnout na své lůžko, kde za chvíli usnul.

Přesně jak Harry předpověděl Harry, přišla sestra a dala Dracovi ten lektvar. Draco za chvilku usnul.

„Dělej! Vstávej!" smál se Harry a šťouchal do Draca prstem. „Ještě né..." zívnul rozespale blonďák. „Ale jó. Jdeme domů." Draco se posadil „A pak mi povíš tu novinku, kterou jsi přede mnou pořád tajil?"„Jasně, ale pohni."

Když se konečně dostali domů, uviděli za okny slušnou hromádku dopisů, které horlivě sebrali. „Kde máš psa?"„Momentálně asi obšťastňuje Hermionu." ušklíbl se Harry. „Každopádně jsem rád, že už nemusíme předstírat pouhé přátelství." řekl Draco „A co bychom tedy měli dělat zlato?" zeptal se Harry, kterého však Draco na místo odpovědi dlouze políbil. „A teď to tajemství. Šup. Povídej." Harry trochu zaváhal. „Dobře. Já... Já můžu čekat mimčo."„Cože?!" Draco na něj jen chvilku tupě zíral. Pak však vykřikl „No to je úžasné!" a pevně objal Harryho, který tuhle reakci neočekával.

Jakmile Draco povolil svůj stisk, zářivě se na Harryho usmál. „A ty by jsi chtěl miminko?" zeptal se rozpačitě Draco. „Ano." zajásal Harry, jehož radost však byla rázem tatam. „Copak?" zeptal se láskyplně Draco a opřel si čelo o to Harryho.

„Bojím se. Co když to nevyjde? Co když ho ztratím?!" zeptal se ustaraně Harry. „I kdyby. Jsem tady pořád pro tebe." po chvilce dodal „Chceš se mazlit?" Harry jen pokýval hlavou a přitisknul ji na Dracův hrudník, ze kterého se později přesunul na rameno. „Nemáš se čeho bát. Neboj."

Harry se usmál a políbil Draca na krk, čímž z něj vyloudil jen tichý vzdech. „Harry..." vydechl Draco, když ho Harry jemně kousl do krku. „Copak, copak? Nelíbí?" zeptal se šibalsky Harry „Líbí a moc. Ale teď jsem na řadě já." uchechtl se mírně Draco a posadil se na Harryho obkročmo. Chvilku o sebe pouze třeli nosy, po chvilince si však Draco přitáhl Harryho výš a políbil ho na rty. Pak blonďák zapojil i jazyk a Harry jeho příkladu ochotně následoval.

Why? Kde žijí příběhy. Začni objevovat