Lexa:
Vyšla jsem z budovy. Když jsem se rozhlédla, byli tam snad všichni z Polis. Každý z nich držel svíčku. Byla to nádhera. Dokonce jsem tím zapomněla na Clarke a Bellamyho. Přiběhla ke mě holčička a podala mi věneček z květin. Dřepla jsem si, aby mi ho mohla nasadit. Byla roztomilá, měla krásné dlouhé hnědé vlasy a modré oči. Byla to ta nejkrásnější věc, jakou kdy pro mě Polis udělalo. Zahájila jsem řeč a v půlce jsem se rozešla k aréně. Každý mi naslouchal. Když jsme přišli do arény, byli tam nachystané stoly s jídlem a místo na tanec. Sedla jsem si na obrovské křeslo které většinou bývalo v 22. patře. Naposledy na něm seděla Luna. Vzpoměla jsem si, jaké to bylo před tím než jsme tady bojovali na smrt. Pamatuju si, když jsem chtěla tak moc být Hedou. Vůdce třinácti klanů a nejznámější člověk v celém Polis. Musela jsem počkat na všechny až dorazí do arény. Konečně byl klid a já povznesla sklenici. „Píjte! Jezte! Užívejte!" zakřičela jsem do davu. Najedou začala hrát hudba a každý měl o zábavu postaráno. Usmála jsem se a šla na "parket". Čekala jsem, že mě vyzve Clarke, ale nikde se neobjevila. Stála jsem tam jako husa, když najedou přišla Ruth.
„Zatančíš si?" zeptala se.
„Tenhle tanec měl patřit někomu jinému, ale neukázal se. Takže ano." odpověděla jsem ublíženě.
Usmála se a chytla mě za boky. Tančily jsme asi už dvacet minut a mě se začalo stýskat po Clarke.
„Tenhle pohled znám. Něco tě trápí." váhavě řekla.
„Jen mě mrzí, že nepřišla." Sklopila jsem pohled na svá kolena.
„Nepřišla? Takže pořád holka? Slyšela jsem drby." řekla pobaveně.
„Drby? O mě?" zeptala jsem se.
„Že jsi s klukem." řekla pobaveně.
„Myslíš, že by to bylo jednodušší?" Dala jsem jí hlavu na rameno.
„Možná?" řekla zaujatě.
Clarke:
„Co se stalo?" zeptal se Bellamy.
„Ale nic." odpověděla jsem váhavě.
„Clarke." zvedl obočí.
Nadechla jsem se a řekla: „Zdá se mi, že mi nevěří.".
„Proč?"
„Žárlí."
Udiveně se podíval.
Dodala jsem: „Na nás.".
Zrovna když se Bellamy pokusil prolomit ticho, skočila jsem mu do toho a řekla: „Musím za ní jít. Určitě na mě čeká."
„Mám jít s tebou?" řekl s nadšením.
Zavrtěla jsem hlavou a řekla: „Odpočívej".
Vyšla jsem z budovy a viděla prázdno. „Kde všichni jsou?" řekla jsem pro sebe. Uslyšela jsem dětský smích a rozešla se za ním. Všichni byli u arény. Vešla jsem dovnitř a otevřela pusu. Bylo to tam nádherně osvětlené a na "parketu" tančila hromada lidí. Hledala jsem Lexu patnáct minut, když v tom jsem ji uviděla tancovat s Ruth. Lexa měla položenou hlavu na jejím rameni a něco ji povídala, zatím co Ruth ji obmotávala svými rukami. Naštvala jsem se a odešla. Došla jsem do pokoje a Bellamy pořád nespal. Podívala jsem se co dělá. Držel můj skicák a něco si čmáral.
„Děláš si srandu! Ukaž to!" řekla jsem se smíchem.
ČTEŠ
TROUBLE IN PARADISE /CLEXA-BELLARKE/
Fiksi PenggemarPokračování smyšleného příběhu I can't forget. Luna uzavřela dohodu s Clarke, která byla nucena odejít z Polis. Pro Lexu i Clarke tím nastaly potíže v ráji. Vyprávěno z pohledu Clarke, Lexy a dalších. Pro všechny Clexa a Bellarke shippers.