Láska Ve Fairy Tail

🍙14.kapitola🍙

SOUTĚŽ DOLE
Pohled Erza :
O tom že je Natsu E.N.D. vím už dávno. Jak se to stalo? No...........

FLASHBACK:
Tehdy jsem šla s Natsuem na misi. Jen my dva. Lucy byla nemocna. Happy se o ni staral a Gray s Wendy šli na misi s Juvii. Nedivím se jim. Máme ulovit nějaký ohnivý příšery. Všechno bylo v pořádku až do návratu:

Nic nám nezaplatil jak jinak. Zničili jsme celý les. Na to jsme už zvyklý. A protože jet vlakem nemůžeme(protože to město je daleko od civilizace a pěšky  to trvá 3 dny,museli jsme se utábořit.

Natsu rozdělil oheň a běžela do lesa pro dříví. Já jsem postavila stany a dokonce jsem stihla i uvařit. Pak jsem uslyšela z lesů výkřik. Přiběhla jsem k tomu místu odkud jsem uslyšela výkřik.

Přiběhlajsem k tomu místu odkud jsem uslyšela výkřik. Nevěřila js svým očím. Stál tam Natsu, ale nebyl to on. Z hlavy mu rostly rohy, mel drápy ze zad mu vyrostli křídla. Přitom křičel bolesti. Všude po těle se těmi drápy řezal.

Byl to strašný pohled . Nikdo nechce vidět svého kamaráda v bolestech. Chtěla jsem k němu přiběhnout, ale když jsem se podívala Natsuovi do očí,šla jsem o krok dozadu.

Jeho oči. Toužili po krvi. Pak se mu záblesklo v očích. Ty očí se změnili byl to zase náš Natsu. Ale v jeho očích jsem uviděla smutek,strach a stud? U toho posledního si nejsem jista. Pak se rozplakal a spadnul na zem.

"Natsu!"vykřikla jsem.

Ležel v kaluži krve. Věděla jsem,že ho sama nezvládnu ošetřit. Tak jsem se přestrojila v běžecký  brnění. Běžela jsem s Natsuem do nejbližší vesnice. Po celou cestu se ani nepohnul a měl slabý tep. Když jsem přiběhla k vesnici,běžela jsem k doktorovi. Na moje štěstí tam stali......
POKRAČOVÁNÍ  PŘÍŠTE
Tak schválně kdo uhodne kdo tam stal tak mu splním přání(ale jen to co mužů udělat přes wattadu) máte čas do příští kapitoly
Ještě chci oznamit že bych chtěla psát příběh o SAO tak kdyby měl někdo zájem?
A co více se ještě omlouvám ze dlouho nic nevycházelo to víte škola
A to bude pro dnešek vše a Ahoj Vaše
KNIHOtaku

SOUTĚŽ DOLE
Pohled Erza :
O tom že je Natsu E.N.D. vím už dávno. Jak se to stalo? No...........

FLASHBACK:
Tehdy jsem šla s Natsuem na misi. Jen my dva. Lucy byla nemocna. Happy se o ni staral a Gray s Wendy šli na misi s Juvii. Nedivím se jim. Máme ulovit nějaký ohnivý příšery. Všechno bylo v pořádku až do návratu:

Nic nám nezaplatil jak jinak. Zničili jsme celý les. Na to jsme už zvyklý. A protože jet vlakem nemůžeme(protože to město je daleko od civilizace a pěšky  to trvá 3 dny,museli jsme se utábořit.

Natsu rozdělil oheň a běžela do lesa pro dříví. Já jsem postavila stany a dokonce jsem stihla i uvařit. Pak jsem uslyšela z lesů výkřik. Přiběhla jsem k tomu místu odkud jsem uslyšela výkřik.

Přiběhlajsem k tomu místu odkud jsem uslyšela výkřik. Nevěřila js svým očím. Stál tam Natsu, ale nebyl to on. Z hlavy mu rostly rohy, mel drápy ze zad mu vyrostli křídla. Přitom křičel bolesti. Všude po těle se těmi drápy řezal.

Byl to strašný pohled . Nikdo nechce vidět svého kamaráda v bolestech. Chtěla jsem k němu přiběhnout, ale když jsem se podívala Natsuovi do očí,šla jsem o krok dozadu.

Jeho oči. Toužili po krvi. Pak se mu záblesklo v očích. Ty očí se změnili byl to zase náš Natsu. Ale v jeho očích jsem uviděla smutek,strach a stud? U toho posledního si nejsem jista. Pak se rozplakal a spadnul na zem.

"Natsu!"vykřikla jsem.

Ležel v kaluži krve. Věděla jsem,že ho sama nezvládnu ošetřit. Tak jsem se přestrojila v běžecký  brnění. Běžela jsem s Natsuem do nejbližší vesnice. Po celou cestu se ani nepohnul a měl slabý tep. Když jsem přiběhla k vesnici,běžela jsem k doktorovi. Na moje štěstí tam stali......
POKRAČOVÁNÍ  PŘÍŠTE
Tak schválně kdo uhodne kdo tam stal tak mu splním přání(ale jen to co mužů udělat přes wattadu) máte čas do příští kapitoly
Ještě chci oznamit že bych chtěla psát příběh o SAO tak kdyby měl někdo zájem?
A co více se ještě omlouvám ze dlouho nic nevycházelo to víte škola
A to bude pro dnešek vše a Ahoj Vaše
KNIHOtaku