Žila jedna dívka, jmenovala se Veronika. Měla moc ráda svého kluka. Byly všude spolu, milovaly se opravdu moc. Ale jediný problém byl ten, že byly sourozenci.
Tak kluk řekl: ,, Promiň ale nemůžeme být dále spolu, kdyby to zjistily rodiče neměly by radost,SBOHEM." Dívka se slzamy v očích odešla.
Už 2 dny se neukázala doma,měly o ní strach. A kluk to musel vše říct. Ale tohle nečekal,to co mu řekly rodiče bylo divné.
,,No víš chtěly sme ti to říct dávno ale neměly sme na to odvahu. Tvoji rodiče zemřely při autonehobě. Táta zemřel už tam, mamka dlouho zápasila o život ale nepodařilo se.
Kluk byl smutný a zároveň šťastný a šel hledat Verču.
Mezitím ona zůstala na místě kde byla vždycky nejšťastnější. Seděla tam na zemi a brečela, držela v ruce žiletku a z posledního nádechu řekla,, MILUJI TĚ !!!!! " pak jen poslední výdech :(
Kluk mezitím přemýšlel kde by mohla být, přišel na to že na místě kde byli spolu vždycky nejšťastnější. Když tam přišel viděl ji na zemi s podřezanýma rukama a krvavou žiletkou
Zařval ,,Ne to není pravda probuď se. Nejsme sourozenci probuď se miluji tě.
Nedokázal by bez ní žít. Vzal do ruky tu žiletku a podřízl se. Poslední slova byla ,, BUDEME NAVŽDY SPOLU "
:( :( :( :( :(
