Hodiny ukázali 7:00 a pokojem se rozezněl budík. Poslepu jsem natáhla ruku ve snaze budík vypnout. Jediné čeho jsem dosáhla byla obrovská rána , která se rozezněla pokojem. Ten příšerný budík spadl na zem a vesele křičel dál. Vydala jsem ze sebe nějaký pazvuk příbuzný povzdechnutí. Jedním pohybem jsem se dostala na zem za budíkem a s úsměvem jsem ho konečně vypla.
" Já nikam nejdu!!!!" zakřičela jsem přes celý dům
Netrvalo dlouho a dveře pokoje se rozrazily. Jen jsem se líně podívala ke dveřím a znovu jsem se uvelebila na podlaze. Stál tam můj starí bratr Matthew. Protočila jsem očima a otočila se k němu zády.
Takže milá sestřičko, ty jsi se rozhodla zůstat doma?" zeptal se a pravý koutek mu vyjel do úšklebku. Zakývala jsem souhlasně hlavou.
" Tak ti velice rád vysvětlím, proč jsi na omylu" řekl s menším uchechtnutím.
Slyšela jsem hlasité kroky, podezřele se přibližující ke mě. Na to jsem na svých bocích ucítila jeho velké ruce. Přehodil si mě přes rameno jako pytel brambor a vykráčel hrdě z mého pokoje. S hlasitým dupáním seběhl schody a šel přímo ke vchodovým dveřím. Když jsem zahlédla botník, hlava mi vystřelila do vzduchu.
" To NE-U-DĚ-LÁŠ !! " koukla jsem na něj
"Říkej si co chceš, ale věř mi že udělám" usmál a otevřel vchodové dveře
Ucítila jsem na své odhalené kůži, studený vítr. Venku mohlo být tak -8 stupňů. Oklepala jsem se zimou.
" Matte pusť Mě, prosím" zapištěla jsem
Matt však neřekl ani slovo a pokračoval dál v chůzi. Ledový vítr mi začal profoukávat veškerým mým oblečením.
" Nachystám ti snídani" křikla jsem zoufale a Matt se na chvíli zastavil. Tohle byla moje šance.
" Celý týden ti budu dělat jídlo a nemusí pro mě jezdit na tréninky " pronesla jsem z nadějí v hlase
Chvilku bylo ticho a Mattova mysl šrotovala na plný obrátky. Po dlouhatánské době už to vypadalo ,že mě pustí. To by však nesměla zrovna před dům vyjít naše sousedka.
" Co to tam vyvádíte ? " zakřičela na nás s hrůzou v hlase
Matt sebou trhl a prudce se otočil na sousedku tak, že jsem se málem praštila o futra dveří.
" Jéé dobrý den paní Williamsová....my eehm.....teda já ..... vlastně Emily nám dělala horký čaj a aaa...... uumm popálila se trošku.....ano takhle to bylo.......a heh já jsem jí to chtěl samozřejmě hned..... z chladit ......a tak mě napadlo jí na to dát kus sněhu....musím přece myslet na její zdraví. Co bych to byl za bratra, viďte paní Williamsová" Nejistě se usmál a přimáčkl mi obrovský kus sněhu na holou kůži.
Paní Williamsová jen záporně zakývala hlavou a vrátila s zpět do svého domu.
Měla jsem chuť ho zastřelit. Hned jak mě pustil na zem, vrazila jsem mu pěstí do ramene. Hned jsem se však začala smát.
Tak tohle je všechno pro úplně první část. Tak snad se vám líbí :) Budu ráda za každý votes a komentář :3
Loučí se sváma Joy :3
