Why?

Dopis

„Harry?!..." zeptal se trochu vyjeveně Draco, když ucítil, jak mu Harryho ruka lehce přejíždí po zádech „...c-co to děláš?" Harry se šibalským úsměvem pohlédl Dracovi do jeho šedých očí „Právě jsem se rozhodl."

Harry začal opatrně sundávat Dracovi jeho tričko a hned poté se mu hladově přisál na krk. „Ha-Ha-Harry..." Draco se kroutil jako žížala, když ucítil, jak mu Harryho ruka jemně a smyslně přejíždí po jeho zozkroku. „...počkej Harry. Tady ne." zašeptal Draco Harrymu do ucha. „Tak pojď." řekl Harry když se odlepil od blonďákova krku. Draco ho chytil za ruku a odvedl ho do té samé ložnice, kam kdysi sám Harry odnesl Draca.
„Radši to tu trochu zabezpečím." řekl spiklenecky Draco a Harry si sednul do postele.

Draco si sednul obkročmo na Harryho stehna a jemně mu sundal tričko. Prsty mu lehce šťouchl do hrudníku a Harry se svalil do poštářů. Blonďák se přitisknul blíž k Harrymu a jemně ho kousal na rameni. „Počkej půl minutky. Jenom skočím zkontrolovat, jestli na nás za oknem nečekají sovy. Ať nás pak neruší." řekl Harry s úsměvem a odešel ke dceřím vedoucím z ložnice. Než však za nimi úplně zmizel, otočil se na Draca a spiklenecky na něj mrkl. „Neuteč mi."

Po necelé minutě se Harry vrátil zpět do ložnice, s jedním dopisem v ruce. „Měl jsem pravdu. Dívej. Tento je pro t... " Harry však větu nedořekl. Když se totiž vrátil do ložnice zjistil, že Draco spí. Harry nad ním jen úsměvně zavrtěl hlavou, šeptem dodal „Hlavně že jsi neutekl.", přilehl si za ním, dopis který doteď držel v ruce odložil na noční stolek spolu se svými brýlemi a přitulil se k němu.

Draco vstal brzo. Bylo asi půl osmé a Harry ještě spal. Draco si pustil televizi. Zrovna začali vysílat animované pohádky, když se Harry ještě s očima slepenýma spánkem vypotácel ze dveří do ložnice.
„Tak jak šme še vyšpinkali?" Ušklíbl se Draco a černovlásek se protáhl v zádech.
„Hele, hele. Nezačínej. Já v tom nejlepším okamžiku neusnul. Jo?" Ušklíbl se Harry.

„Promiň. To asi ten lektvar co mi dali." Usmál se Draco a stáhnul Harryho k sobě na pohovku. Harry se jen přitulil těsně k Dracovi a schoulil se do klubíčka. Jakmile se však Harry podíval na okno, vzpomněl si na ten včerejší dopis. Vstal, zapotácel se tak, že málem zalehl Draca a odešel zpět do ložnice. Po chvíli se vrátil i se včerejším dopisem.
„Je adresovaný tobě." řekl a podal jej Dracovi. „To písmo znám. Ten je od matky." Řekl a hleděl bez mrknutí na neotevrěný a zapečetěný dopis.

Když takhle uplynulo několik minut, Harry se zeptal „Ty máš nějaký rentgenový pohled?" Draco se jen nechápavě podíval na Harryho a zase zpět na dopis.
„Cože?"
„Vidličky a nože"
„Co?"
„Ale nic. Hlavně to už otevři." „...aha. Jo. To bude asi dobrý nápad. Jo..." Draco zjevně vyvedený z míry slovy, jenž mu řekl Harry opatrně otevřel dopis.

„Tak co píšou?" „Matka chce,... Pozvala mě na oběd." Řekl nesmírně potichu Draco a lehce se zachvěl „...a?" Zeptal se Harry a vesty rukou naznačil, aby pokračoval. „...a mám tě vzít s sebou."„O-oni-... Tvoji rodiče o mě ví?" „Ne. Jen píšou že si s sebou mám přivést i partnerku, pokud ovšem nějakou mám. No... A já jenom nevím jak to rodiče vezmou..."
„Já vím. Chápu. Jestli nechceš, nemusím tam jet s tebou."
„Ale ano. Bude to tak lepší pro všechny, když se o tom dozví už teď..." Draco se odmlčel. „Otec." Harry při vyslovení tohoto slova poněkud znejistil, Draco však jen nechápavě nad zdvihl jedno z obočí. „No... Už párkrát mě málem zabil a jednou jen kvůli Dobbymu..."
„Však my to spolu nějak zvládnem."