Náš život (Kluk z Madridu)✔

22#

"Tamhle jsou"řekne známý hlas no a pak se ozve: "mamá." Je to hlásek našeho Sama.Konečně ho spatřím v náruči Esme.Rozběhnu se k nim.Ona položí Sama na zem a ten cupitá ke mě.Čupnu si a beru ho,ihned ho políbím na líčko a přitisknu k sobě do obětí.Pochvilce přichází i Leon.Sam se ihned nakloní k němu a Leon si ho odemně s úsměvem bere.Leon Sama lechtá a ten se šměje.Nakonec pobereme kufry a vycházíme z letiště.Nasedáme do auta a vyražíme domů.Kde by měla být Fran.Po cestě se divám s okna na domy,které jsou všechny podobné jediné v čem se liší je barva a tvar oken a dveří.Je tu plno lidí nato,že je kolem páté večer.Ženy s kočarky,držíc ruku svého manžela nebo přítele.Pejskaři a mnoho dalších lidí.Všichni chodily proti nám a nebo ve stejném směru jako jsme jeli mi.Aut tu jezdilo také dost, ale to hlavně proto,že většina z nich jela z práce.Zachvíli už jsme začínala poznávat ulice,domy a obchody.Blížili jsme se k našemu domu.Parkrát jsme zahli a už jsme jeli po naší ulici.Než jsem se nadála naše auto se zastavilo a my vystupovali.Dimitri vzal naše kufry a já Sama a jeho batoh.Zamaváli jsme a rozločili se s Esme a vešli do domu.Jako první mi do nosu cvrnkla příjemná vůňe a pak když jsem se rozhlédla,bylo všude čisto. "Páni"vydechla jsem v úžasu.
"Jé ahoj,konečně jste přijeli"rekla Fran s malou uvázanou okolo pasu. "Ahoj,no jo jsme"řeknu
"A jak se vám tam líbilo?"
"Bylo to super"řeknu
"To věřím"řekne Fran s úsměvem.

S Fran jsme si povídali dlohu do noci.Musely jsme si toho hodně  povykládat.Řekla jsem ji že jsem těhotná a jak jsem omdlela a ona mi řekla jal ji Diego prosil,aby se k němu vrátila.A sliboval, že ju nepodvedl a ani to neudělá.Buhví co je na tom pravdy.Spát jsme šli,až kolem druhé hodiny ranní.A to se nám ještě moc nechtělo,hrozně jsme se od té jedné smály.Byl to moc fajn večer,jenže museli jsme jít spat.Leon jde zítra do prace a nikdo jinej,kdo by pohlídal Sama během toho co budu spát,tu není.

Vzbudila jsem se až kolem desáté.Vstala jsem a šla dolů,protože jsme věděla,ze tam bude Sam.Opět me přivítala znamá vůně ranní kávy. A u ní ležel vzkaz: Krásné ráno Miláčku,šel jsme až v půl deseté,takže se neboj,že je tu malý dlouho sám.Pokud jsi nevstala,až tak po jedenácté.😂 -Leon
Tak jo dobře no.Pila jsem kávu,když dolů přišla Fran s malou.

Snad se líbí 😊-Rézi ❤