Stiles odchází z Beacon Hills. Opouští smečku a chce začít nový život. Nechce už řešit problémy nadpřirozených bytostí.
Všichni mají po střední a chystají se na vysoké. Zbývají poslední dny do odjezdu, ale něco se stane. Stilesovi se změní celý živo...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
O 5 let později
New York
"Umění je únik z chaosu."
– Herbert Edward Read
A to platilo i pro mladého muže, který seděl za velkým stolem s mobilem u ucha. Volnou rukou listoval ve svém starém skicáku. Ani nevěděl kde se tady objevil. Díval se na staré kresby, ale zakázal si vzpomínat.Na některých obrázcích bylo i datum. Nechal sešit otevřený a jemně se dotkl postavy, která stála mezi stromy. Kresba se zdála tak křehká, nechtělo se mu ani věřit, že něco takového nakreslil. Dnes by to vypadalo úplně jinak.
"Hej Stilinski, posloucháš mě?" Zakřičel mu do ucha dívčí hlas.
"Jasně že tě poslouchám. Cože jsi to říkala?" Zeptal se nepřítomně do telefonu a pořád sledoval skicu.
"Barvy příjdou až příští týden, chce se s tebou sejít pan Raeken a probrat tu výstavu a řekni mi prosím na co potřebuješ tolik té šňůry?" Dívka nezněla rozlobeně, i když musela zopakovat to co mu už jednou říkala. Byla zvyklá, že její kamarád bývá často myšlenkami jinde.
"Díky, až ty barvy příjdou vyzvednu je v obchodě, stejně ještě potřebuju dokoupit pár věcí, s Raekenem mi prosím domluv schůzku na příští týden, nechápu co chce řešit, vím všechno co potřebuju a ta šňůra je nejdůležitější, takže se mě neptej proč jí potřebuju tolik moc. Všechno se dozvíš. A ještě jednou ti děkuju, že mi s tím pomáháš. Sám bych to nezvládl."
"Stilesi, nemáš mi za co děkovat, celkem mě to baví, možná změním profesi." Zasmála se. Stiles jen protočil oči.
"Kiro, o tom silně pochybuju, koho by mohlo bavit vyřizovat věci za svého nezodpovědného kamaráda? A navíc miluješ práci v útulku."
"To je fakt, nechápu jak můžu kamarádit s někým tak neschopným." Kira se smála. Ale Stilese trochu zamrazilo, věděl že to myslela ze srandy, ale on sám si připadal neschopný. Myšlenka na to jak moc neschopný je ho užírala posledních pár let.
"Kiro, musím jít něco dělat, díky že ji zavolala." Snažil se to říct vesele.
"Jo jo Stilesi, končím, všechno zařídím, ještě ti zavolám. Pozdravuj Leiu. Měj se." Leia, byla malá princezna, kterou si Stiles před třemi lety přivedl z útulku, jako malé štěnátko bígla. Nemohl odolat jejím prosícím očím. Tak se vlastně seznámil i s Kirou, která pořád pracuje ve stejném útulku.
"Díky, budu pozdravovat, měj se." Stiles ukončil hovor a dal si hlavu do dlaní. Pane Bože, co to dělá? Má práce jak na kostele a on tady sedí a lituje se. Rychle zvedl hlavu a hřbetem ruky setřel slzu, která se z neznámého důvodu ocitla na jeho tváři.
